Bude-li čas...

Teprve nedávno jsem poznal opravdový nedostatek času, kdy se vracím pozdě domů a jsem rád, když stihnu napsat pár mailů a něco málo přečíst, než jdu spát, abych druhý den zase vstával do školy. Člověk nemá na nic čas i když by toho tolik chtěl udělat. Tolik nápadů a vizí, jejichž realizace se musí odložit nebo úplně zrušit jen kvůli nedostatku času. A to ještě občas spím jen krátce. Třeba 6+3+6 hodin ve třech dnech a pak piju silnou černou kávu bez cukru z automatu (nechutné) a divím se, že se mi vůbec nechce spát. Pravda, pak jsem při návratu ze sleziny usnul v posledním vlaku a dojel až do Benešova, kde jsem spal v mrazu dvě hodiny, abych nasedl do prvního ranního vlaku a ukončil celou tu trapnou situaci.

Každopádně času je tak málo a to jsem se ještě rozhodl kopnout do staré kostry stránek K47.cz, abych jim vdechl novou duši (Pravda je taková, že se nic zásadního nezměnilo, ale stránky jako takové mají jen novou duši). Netušil jsem kolik to zabere času, vážně ne. A to původní plány byly mnohem vyšší, ale nějak se tyhle vyhlídky musí odložit do blízké budoucnosti. Nicméně tenhle žrout času mi zabránil věnovat se jiným projektům, jako třeba psaní povídek. Mám v hlavě nový velkolepý kus jménem Když zhasly lampy. Je to taková staro-nová skoro-scifi povídka ze zdánlivé budoucnosti, celá se odehrává v obrovském od okolního světa separovaném městě, které by mohlo být skvělým místem k životu v neklidné době, kdyby v něm nebylo cosi úplně špatně… Nechci říkat víc, vize a náčrty jsou ještě příliš mladé (ačkoli první řádky jsem napsal v listopadu 2004, ale pak práce utichly). Každopádně bych tuhle vizi rád dotáhnul do konce, bude-li čas.

Bude-li čas… to je leitmotiv tohoto úvodníku. Asi bude, ale málo, je tu přece jenom vysoká škola (budova FELu v Dejvicích má snad 7 pater, takže to není žádná zemljanka), a úkoly stabilně odevzdávané den po termínu…

No uvidíme…

kaja47 (prudce akcelerovaný)

7. února 2007