k47.cz
mastodon twitter RSS
bandcamp explorer

Nažerte se grázlové (6. kniha, 11. kapitola, 2. odstavec, verš 42.)

14. 3. 2010 (před 13 lety) — k47
CC by-nc-nd (via)

Rychlovka z 7. 3. 2010, téma: bělosněžný ledu let

Byla to malá hvězdárna kousek cesty za matičkou Metropolis a v ní jsem byl já a dva další spící zmetci ze spektroskopie. Nikdo z astronomů neměl spektroskopickou smečku v lásce. Vždyť oni žádnou hvězdu nikdy neviděli vlastníma očima, nikdy jim to světlo, které letělo vesmírem miliardy let nedopadlo na sítnice. Oni se jenom podívali do grafů a řekli: „Je to hvězda, kolem které obíhá planeta s velkým podílem lithia.“ A jejich spektrální čáry nikdy nelhaly. Proto je nikdo neměl rád. Ale na tom vůbec nezáleželo. Seděli v rohu a zívali, zatímco já jsem zíral do hledáčku astronomického dalekohledu.

„Nějak se mi nezdá kometa C 2010/124,“ řekl jsem pořád s okem přitisknutým k okuláru teleskopu.

„Přes čtyřicet kilometrů bělosněžného ledu, který letí vesmírem,“ odpověděl znuděně jeden z nich. „Voda, oxid uhelnatý, dueterium a nějaké to smetí. Podle spektra je naprosto v pořádku.“

„To jo, ale její dráha je nějak odkloněná. Podle katalogu mi nesedí její poloha.“

„Je na kolizním kurzu se zemí?“ zeptal se naprosto nevzrušeně zmetek ze spektroskopie.

„Do teď nebyla.“

píše k47, ascii@k47.cz