Bar Cenzura - poznámky
Bar Cenzura jsem začal psát ještě před Protestem (musel jsem, protože v Protestu je Bar Cenzura zmíněn). První commit je z 6. února 2012, ale to jsem jenom přepsal rukou psané poznámky do počítače. Ale s psaním jsem musel začít už dlouho před protestem proti ACTA, který se konal 2. února 2012. Ale dlouho jsem s povídkou nic nedělal, protože postrádala děj.
Vyřazeno
Experimentovali jsme s aktivní tlumením zvuku. ANC redukuje hluk tak, že generuje zvuk s opačnou fází. Dvě zvukové vlny se potkají, dojde k interferenci a vzájemně se vyruší. Tlumící anti-zvuk musí být vypočítán velice přesně, jinak by intereference mohla mít opačné účinky a i v ideálním případě není tlumení stoprocentní.
Znali jsme polohu každé hlavy a každých úst – přijímačů a zdrojů zvuku – s přesností na centimetry. Pole kamer rozpoznávající tváře nám dodalo takhle přesné informace. Ze začátku se nám zdálo, že efektivní ANC v celé Cenzuře nemůže být velký problém. Stačilo jenom vytvořit kompletní model prostoru, všech zdrojů a průběhů zvuku a míst, kde má být ticho, v reálném čase do tohoto modelu posílat data z miriády maličkých mikrofonů rozesetých po místnostech, počítat zvuk v opačné fázi pro tlumící reproduktory a užívat si jediného baru, který je rušný a tichý zároveň.
V praxi se problém ukázal jako neřešitelný. Celý zvukový systém byl příliš dynamický, velký a složitý. Hlavním problémem byla přesnost, pak rychlost generování tlumícího signálu a nepřesný sběr zvukových dat.
Z projektu ANC nám zbylo několik místností s největší koncentrací odposlechů a štěnic na severní polokouli a čtyři stovky reproduktorů, které jsme nevěděli jak zužitkovat.
probudil jsem se na dřevné lavici v zadním průchodu Baru Cenzura, zima, nad hlavou dvacet čísel volného místa. Pokaždé jsem se praštil do čela. byl to špatnej den v Baru Cenzura, IRL trolling,
Pamatuji jak jsme byli v tom baru ztraceném v srdci metropole – já, On a Ona a srkali jsme gin/tonic a cinkali ledem ve vysokých skleničkách, a viděli jsme manu a viděli jsme Boga.
proč jsme se do toho pouštěli, proč jsme věnovali čas a peníze podniku, který musí být zatraceně úspěšný, aby se všechna v něm uvězněná technologii zaplatila. Šlo o princip.