Deník grafika

(založeno na skutečných událostech)

10/2 (pá)

Poslal jsem návrh úvodní stránky a byl jsem vybrán jako hlavní grafik Nejmenovaného časopisu. Šéfredaktor říkal, že to nebude nic velkého, jen několik stovek výtisků, rozsah několik desítek stránek, všechno černobíle. Už se těším, jak v pondělí začnu.

13/2 (po)

Šéfredaktor poslal první dávku fotek a textu k zalámání a podrobnosti ke grafickému návrhu. Všechno vypadá slibně a jen tak letmo navrhuji šablony grafiky.

14/2 (út)

Šéfredaktor psal, že redaktoři nedodaly další články, takže nemám co dělat. Taky mi objasnil, proč jsem hlavní grafik. To proto, že jsem jediný grafik.

15/2 (st)

Přišlo něco málo článků, ale jen poskrovnu. Počítač mi padá. Šéf psal, že se Nejmenovaný časopis začne prodávat 22. února. To je za 8 dní. Trochu jsem se vyděsil, ale on mě hned uklidňoval, že se to zvládne včas, ale hned nato dodal, že uzávěrka je už v pátek. Zatím mám 7 stránek.

16/2 (čt)

Kolem poledne přišel celý balík textu a fotek. Dělal jsem na tom 4 hodiny, lámal text a upravoval fotky a pak mi spadnul počítač a ztratil jsem polovinu práce. Všechno jsem opravil a pak přišly námitky a připomínky od šéfa. Zase jsem se do toho pustil a opravoval a měnil. Jen co jsem vše dokončil, přišlo další kolo korekce a návrhů a já zase opravoval. Tak to šlo pořád dokola. Skončil jsem chvíli po půlnoci, alespoň myslím.

17/2 (pá)

kóma

18/2 (so)

Šéfredaktor na mě nadává, že je jeden den po uzávěrce a my máme jen asi 50% časopisu, já nadávám na něj, že mi nic neposílá a společně nadáváme na redaktory, kteří na časopis kašlou.

19/2 (ne)

Druhý den po uzávěrce.

Proběhlo bičování redaktorů, kteří se poté rozhodli na článcích zapracovat. Následně jsem všechno zpracovával do čtyř hodin ráno. Pak na mě přišly halucinace.

Máme si 35 stran.

20/2 (po)

kóma

21/2 (út)

Šéfredaktor zuří a já slibuju, že do večera všechno dodám. Zítra se má Nejmenovaný časopis prodávat a ještě není vytištěný. Ve tři ráno jsem dokončil zbývající čtvrtinu časopisu a poslal ji šéfovi.

22/2 (st)

Šéf uprostřed noci běžel do tiskárny s cédéčkem a po hrdinném souboji je přiměl, aby vše vytiskli do rána. Nejmenovaný časopis přišel na stánky opravdu ještě horký z tiskárny.

Poté následovala dvouměsíční rehabilitace v psychiatrické léčebně v Bohnicích.

Váš grafik