shell shock

byla noc & on tam strnule seděl
přestal se dívat očima
přestal se dívat na svět
čas ho míjel
    & hodiny na stěně sprintovaly
    svůj běh k nekonečnu

pracoval pomalu & přece zbrkle
třásl se & z čela & dlaní se mu spouštěl
    zelený pot
& tvář měl z botoxu & kamene
    mrtvou & unavenou
    & zapadával prachem

nemrkal

zíral tisíc mil za zářící monitor
zíral zvnitřku stroje
zíral skrz olověné závoje
    v úzkostlivých barvách
    roztřepané jeho srdcem

byl k smrti unavený
ale ve své kleci
přestal vnímat čas

podívej svítá!

* 5:19 4.1.09