DRM musí být zakázáno, protože je jedovaté

Poté co Evropští Zelení přijali pohled pirátské strany na kopírovací monopol, dostal jsem několik otázek od podnikatelů, lobbistů kopírovacího průmyslu a libertariánů, proč chceme, aby bylo zakázáno DRM – Digital Restrictions Management. To je dobrá otázka, která si zaslouží odpověď.

Překlad článku DRM Needs To Be Banned Because It’s Toxic publikovaného pod licencí Creative Commons BY, jehož autorem je Rick Falkvinge – zakladatel Švéské pirátské strany.

Za prvé, DRM je druh podvodu, který okrádá občany o jejich zákonná práva. Kopírovací monopol je plný výjimek, které v mnoha případech kopírování povolují. DRM si jich ale vůbec nevšímá a zavádí a uplatňuje vlastní nadmnožinou omezení, která sahá daleko za hranice zákonů.

Proto může být zákaz DRM vnímán jako forma ochrany spotřebitele.

Za druhé: je jedno, jestli parlament píše zákony – což je jeho úkolem – pokud firmy mohou tyto zákony podle libosti přepisovat s pomocí technologie. Je také prací parlamentu, aby se zajistil, že tvorba zákonů zůstane jeho prací, a že nepůjde na ruku zvláštním zájmům.

I když jsou zmíněné dva body důležité, třetí je nejdůležitější ze všech. Hlavně libertariáni se mě ptali, proč nestačí produkty pravdivě označit, že obsahují DRM a zákazníkům garantovat práno tuto ochranu obejít? Pokud lidé chtějí kupovat zboží zmrzačené DRM, které je jako takové jasně označeno, a korporace je chtějí prodávat, tak v čem je problém?

Dovolte mi to ilustrovat na paralele k změně postoje, který následoval po vzestupu Strany Zelených před 40 lety.

Před několika lety Evropská unie zakázala olovo. Jako v „zakázala olovo, tečka“. Na mnoha elektronických zařízeních můžete najít označení „RoHS“, což je zkratka pro „Reduction of Hazardous Substances“ (česky Omezení užívání některých nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních). A protože pájka potřebná k vytvoření spojů na elektronice byla směsí taveného olova a cínu, musela být každá část výroby elektroniky na světě reorganizována, rekalibrována a přetvořena. Byl to obrovský závazek, protože náhradní bezolovnaté pájky měly jiné provozní teploty, což zase kladlo nové nároky na desky a dlouhodobou stabilitu a tak dále.

Takže pojďme si položit stejnou otázku: Pokud technicky zdatné společnosti tvrdí, že používat olovo v elektronice je správný postup a výnosný obchod (což je), a lidé jsou ochotni kupovat elektroniku, která olovo obsahuje, v čem je potom vlastně problém?

Jde o naprosto stejný problém jako v případě DRM.

Jako politik, mám jiné starosti než správné inženýrské postupy a lukrativní byznys. Je moje práce – a je to i moje zatracená odpovědnost – abych měl větší náhled a díval se dopředu, desítky let dopředu, celé generace dopředu. Z toho důvodu plně podporuji zákaz olova. A je to ze stejného důvodu, proč podporuji zákaz DRM.

Je jedovaté. DRM je jedovaté. Stejně jako olovo. A musí být zakázáno ze stejných důvodů.

DRM tráví volný pohyb, analýzu, remix a využití informací. Vyžaduje velmi specifický soubor podmínek pro provoz, podmínek, které nebudou existovat za pět nebo deset let. (Zkoušeli jste hrát pět let starou hru nakaženou DRM?) DRM otravuje informační ekosystém.

Jako bude volná výměna TICKs – Tools, Ideas, Culture, and Knowledge (Nástrojů, Nápadů, Kultury a Znalostí) – nezbytná pro průmysl, občany a společenský život příští generace, plně podporuji zákaz praktiky, které jsou vysloveně jedovaté pro ekosystém, ve kterém tato výměna musí vzkvétat.

Strana Zelených ve svých začátcích podporovala zákaz freonů a v poslední době zákaz olova, přestože jsou obě látky výhodné pro inženýry, pro obchod a atraktivní produkty pro koncové zákazníky. Tak by to mělo být a to je důvod, proč podporuji zákaz DRM. Existují i jiné zájmy, které mají v zákonodárství přednost před krátkodobými zisky.