Vytetujte mi šachovnici na předloktí!

Dlouho to vypadalo, že tady nejsem, ale vždycky jsem byl někde poblíž & sledoval jsem dění & dumal, co dál. Stalo se tolik věcí. Tak třeba můj hostér nezaplatil za provoz serverů a posléze se rozhodl, že definitivně zavře krám. Nebylo to tak úplně posléze, trvalo to asi čtrnáct dní, kdy byly víceméně všechny jím hostované stránky a tedy i k47čka, nedostupné. Teď jsem byl převeden pod c4, se kterým doufám, že budu spokojenější.

No takže už mám za sebou všechnu tu byrokracii a teď už budu jenom rozdávat radost a štěstí. Ehm… ne tak docela. Je tu ještě jedna věc, kterou všichni nenávidíme a bojíme se jí, ale přesto je naprosto neodvratná. Ano mluvím o stripech a ať nežeru, tak dneska budou třeba dva: 669.134 a 669.135 – jeden o životu a smrti na FELu a druhý o vesmíru a jeho nezměrné velikosti.

V přechodné době jsem taky psal a to nejen nenávistné poznámky do aB, ale taky regulérní povídky. Tak třeba v deníku zmíněné Svědectví o chorobě. Svědectví je podivná nejistá povídka, kde je chronologie dost vážně narušena a jednotlivé pasáže nejsou nějak konkrétně časově určeny. Svědectví začíná vytažením promrzlého těla mladého muže na břeh a je tu několik otázek: proč? jak? kdy? Jediné, co měl utopenec u sebe, bylo několik rozmočených papírů…

Ale dneškem svět nekončí (aspoň doufám) a my musíme pokračovat dál. Co to znamená? Trochu jsem zrenovoval vzhled několika sekcí a přidal několik parádiček (které se vám neukážou v IE6 a proto doporučuji jiný, lepší a inteligentnější prohlížeč). Taky jsem přepsal knihu návštěv a s pomocí jQuery do ní přidal nějaké ajaxové vylomeniny, ale ještě jsem ji nenahodil, protože teď přecházím na nový hosting, takže ještě nějakou dobu zůstaneme na té staré.

No a to by snad po dlouhé době bylo pro dnešek všechno. Možná jsem na něco zapomněl. I to se mohlo stát. Ale buďte si jisti, že to napravím příště.