Tohle píše život

Včera jsem sliboval povídku a jelikož někdy svoje sliby dokonce i plním, tak dneska tu máme Abs – nejabsurdnější příběh všech dob napsaný podle skutečných událostí. Důležitá, je ta část podle skutečných událostí, protože text se točí kolem lidí z 371 (foto) tedy hlavně mě (na fotce vpravo), bráchy, Martina a Helbiona. A právě my čtyři odjíždíme na víkendovou agháno-piknik-akci-fotičku, kde bude (možná) napsána další kapitola Absu.

Minule jsem se zapomněl zmínit, že jsem trochu vyšperkoval knihu návštěv. Doteď se lidem, kteří nepoužívají Gravatary nebo nezadali svůj gravatarovatý mail, ukazovala vedle jejich příspěvku standardní modrá ikonka s logem gravataru, což mi nepřišlo nijak estetické. Z toho důvodu jsem sedl ke svému-oblíbenému-grafikcému-editoru™ a vyrobil vlastní sadu defaultních ikonek, z nichž se vždycky náhodně vybere jeden obrázek a přilepí se ke každému nejnegravatarovatějšímu příspěvku.

A aby bylo vyplkání kompletní, musím říct, že jsem si uvědomil, že brzo budu mít narozeniny. Ale nikdy bych nepřišel, kdyby mi z Eiffel optic nepřišel dárkový šek na 500,- právě kvůli tomu, že budu mít za chvíli narozeniny. No jo už je to tak. V úterý mi bude 21 (dary posílejte výhradně mailem).
Mimochodem: kolik let bylo hrdinovi z Anomalocaris detrimentum? Podobnost-čistě-náhodná!