Střelte mě do hlavy nebo se zblázním!

Strávil jsem dvě mrazivé noci někde v divočině, na místě kde jsem ani náhodou nechtěl být, ale prostě se to stalo. pak jsem se pásl na /FF (zatraceně silnej materiál) a nechal si uši bombardovat MaSu (téměř na konci Rouge world asylum je jedna fantastická pasáž, která se nikdy neohraje) => zase trochu žiju v chaotických kruzích.

Víte, že od maturity (mojí) uběhl +- rok a půl? A právě tahle událost měla za následek vytvoření povídky Sedm roků samoty. A právě teď v čase t+47000000 nastal ten správný okamžik na malou korekturu a lehké oprášení stylistických lešení & šikmých věží gramatiky. Je potřeba neustále leštit zdejší rodinné stříbro.

A dál stripex tentokrát s číslem 669.126 je věnován podivuhodné osobnosti internetu, kterou s velkou pravděpodobností většina z většiny nezná a většina z menšiny, která ji zná, ji nemá ráda. Já spadám do absolutní minority a mě přijde celkem fajn a proto je tady (dneska nějak nejsem ve své kůži a připadá mi, že co věta to neodpustitelná sabotáž českého jazyka).

Pak je tu nenápadná inkrementace aB++.

Dál: napadlo mě, že by bylo moc fajn vzkřísit starou slávu tohohle zapomenutého koutu internetu, ale k uskutečnění tohoto plánu by byla zapotřebí existence dávného období, kdy jsme na tom byli mnohem líp než teď. Ale aspoň podle statistik je na tom k47čka teď nejlépe za celé ty dlouhé roky existence (tento měsíc opět překonal ten minulý). Každopádně s J.K. jsme vymysleli něco, co bychom mohli nazývat plánem + objevil se další údajně věrný čtenář jménem Tomáš (ne ten Tomáš, ale úplně jiný) & za to se mu budeme klanět a přinášet mu oběti v Mayském stylu.

Dneska končím – už ze mě nic nevyrazíte – zase příště – uvidíme se na mlžných blatech – zveřejním zase nějakou tu povídku.