Slova pod tlakem času

Mám problém: není čas & nestíhám. Už je to tak běžný stav, že to přestává být sranda & téměř jsem se to naučil ignorovat. Prostě žiju dál a poslouchám hudbu. Třeba taková kapela Thirty seconds to mars zní docela k světu. Doporučuji!

Minule jsem sliboval něco jako povídku, že?! Nedá se svítit, sliby se musí plnit. Dneska padla řada na povídku Sen. Respektive její první část (v prvních částech se bořím nějak moc, minulá ba|r|ealita byla také prvním fragmentem něčeho většího). Sen je příběhem programátora jménem C., který před něčím prchá a je stíhaný nočními můrami. To vše podávané v nejasných náznacích na minulost a tajemných obrazech. To je příliš mnoho slov o příliš krátkém textu Snu.

Jedeme dál: kdyby nebyl strip, svět by pravděpodobně okamžitě skončil. Naštěstí se tak nestalo a je tady 669.127, který zase představuje velice speciálního hosta – další podivnou existenci internetu, kterou lidi buď neznají nebo nenávidí.