Servisní šachta
Mám dojem, že jsem dotáhl k dokonalosti umění stvořit nic neříkající nadpis pro novinku. Ale nechme to být.
Dneska bych začal nějakým tím myšlenkovým hexdumpem. Tak předně: Tonda nakousl v komentu Tvorby velký problém. Naznačil, že struktura stránek je příliš nepřehledná. Já bych k tomu dodal, že je obtěžkaná minulostí a celé roky si s sebou nese dědictví minulosti jako kouli na noze. Za těch X let se k47čka hodně změnila, ale struktura je pořád stejná. Ale nic z toho nemůže omluvit, že navigace a sekce jsou nepřehledné. Co znamenají úvodníky pro čtenáře? Jak se liší od nějakých úvah? K čemu je sekce ostatní nebo články? Sám nevím, ale uvědomuju si, že granularita informací je značná (přeloženo do lidštiny: spousta obsahu rozstrkaného do spousty malých šuplíků). Změna je tedy nutná a nevyhnutelná a někdy v brzké době se něco stane. Možná to s sebou vezme do pekla starý layout, možná ho to jenom změní a započne éra jednosloupcového layoutu.
Taky vám připadají zvrhlé ty stránky, kde je pomalu víc postranních sloupců, horních, dolních a bočních navigací a patiček než samotného obsahu? Možná se naplní krédo v jednoduchosti je síle. Možná ne, ale každopádně se něco stane. Nechci nic slibovat, ale už byly podniknuty určité kroky v tomto směru (což je shodou náhodou nejčastěji používaná fráze v knize Kmotr, která s tím vším nemá vůbec nic společného).
Další věc: dávno/nedávno jsem pil a pak jsem na deviantArtu objevil nějakou novou deviantku, která obdivuhodně pracovala se stereotypy KH BL FA. Nikdo mi nevymluví, že veškerá manga světa je kompilát starých stereotypů, ze kterých vytváří nové a kdo četl jedinou, zná skoro všechny. Nicméně ona používala ty správné háky, které na mě tak silně působily. Byl jsem nadšen, částečně zklamán a trochu zhnusen (což znamená, že zanechala ten správný dojem), že jsem neodolala napsal jí komentář ve stylu: možná, že jsem jenom opilý, ale tohle je ten nejlepší art, který jsem viděl za poslední měsíc. Což je pochvala, která už nemohla být víc dvojsečnější. Možná, že tvoje tvorba je to nejlepší na světě. Možná. Ale možná jsem taky opilej a všechno vidím trojmo.
Třetí část mind-hexdumpu se týká také dA. Kdysi dávno jsem Procházel profil některého z těch desítek deviantů/deviantek v Seznamu a dostal jsem se k deviaci, která se jmenovala too explicit to be ID. Podíval jsem se na ten obrázek a zase jsem si ta slova přečetl. Jakýpak too explicit? Tohle je solidní porno. Otázka samozřejmě zní, jestli porno patří na stránky, které mají v názvu art (diskutujte o tom)? Ale z porna je samozřejmě nejlepší Pornophonique. Wtz!
Hexdump skončil veselým segmentation faultem. A pointa? Nic moc, ale pro ty, kteří se prokousaly tím nárazníkem automatických slov a literární rozcvičkou. Mám dva stripy o informačních technologiích.
Strip 669.232 je o jednom z mnoha hrůzostrašných virů, které se bleskově rozšířili a paralyzovaly celý počítačový svět. Druhý strip číslo 669.233 se letmo dotýká smyslu života.
A ještě veselá zpráva na konec: napsal jsem koncept něčeho, co by mohlo být další Arytmií poté, co skončí subsérie započatá Anomalicaris Detrimentum. To něco nese kódové jméno Neviditelnost, je to příběh stalkera v nesnázích a v sérii Arytmie by Neviditelnost mohla být označena pořadovým číslem 11. Rozumíte? Arytmie 11! To je přesně jedenáctkrát více než jsem kdy plánoval. Ale samozřejmě je nejdřív potřeba dopsat a vydat díly, které leží v prostoru nepublikovaných: Červ, Planeta vězení a ty všechny další. Vtip je v tom, že Neviditelnost se odehrává ve stejném univerzu a čase a proto se nedivte, že obsahuje spoilery jak to celé dopadne s ním, Axelem, barmanem z Oblivia, Ideopolicií, stalkery a totalitním systémem. Ale ještě je to příliš hrubý text, který má k dokonalosti zatraceně daleko…
Takže já bych to dneska zabalil. Shledáme se zase někdy příště, až mě opět chytne křeč do prstů & záchvat grafomanie.