Reborn + lifestream + Quake
K47čka se přerodila. Zase.
Kdybych to počítal, tak současná verze bude už nějaká sedmá v pořadí. Možná osmá. Kdo ví. O co jde? Probral jsem se z apatie a trochu jsem hrábl do databázových a programových střev systému, který pohání K47čku. Mimo jiné jsem přezbrojil na novou verzi Nette frameworku – vývojovou verzi 0.9. Přecházet na nestabilní verze není nejmoudřejší, ale já mám krédo, že jakmile to není nestabilní alfaverze, tak to neberu. Víme? Na povrchu je toho vidět jenom málo, ale dole, pod kapotou se udály Velké Věci. Dost jsem měnil databázové schéma, aby dotazy byly rychlejší a bylo jich třeba méně. Podrobnosti si odnesu do hrobu, jenom řeknu, že migrovat databázi je vždycky sranda k popukání, zvlášť, když se na serverech hostingu objeví zákeřná chyba, která se na mém počítači ani při důkladném testování neobjevila. Naštěstí jsem tak trochu hacker a kolem šesté ráno jsem našel způsob, jak chybu obejít.
Změny na povrchu: nevím přesně. V podstatě jde o drobnosti, ale všichni víme, že na drobnostech záleží. Tak třeba u článků se píše jak je dlouhý a kolik zabere jeho přelouskání. Čtenář pak vidí, že to bude trvat jenom chvilku a má (teoreticky) větší chuť pustit se do čtení. Nápad to není můj, okopíroval jsem to z jiných stránek. Jo a dál: výpis novinek je vylepšený a v archivu se dokonce ukazuje graf měsíční četnosti aktualizací. Pak ještě výpis postav z povídek a stripů doznal zlepšení + trochu statistik, výpis sbírek je taky trochu více sexy a pak je tady ještě spousta mikroskopických zlepšováků na které si teď nevzpomenu (nevím, kdy tuto novinku publikuji, ale právě teď je 5 hodin ráno a zrovna jsem asi 2 hodiny hrál Quake Live, ale o tom později).
Co se stalo dál? Pořád se něco děje, ale málokdy to za to stojí. Tak třeba jsem si zapisoval sny. Nic moc. Hledal jsem dvanáct důvodů proč je Zalgo lepší mýtus než Cthulhu a našel jsem jenom dva: Zalgo neexistuje a Zalgo se převážně vyskytuje v komiksových stripech. Začal jsem používat verzovací systém Git, ale o tom se rozepíšu někdy příště. Na Terminalitě pořád pracuji (už brzy bude něco k nakousnutí). A pak taky hraju už zmíněný Quake Live.
Ano, online remake Quake 3, který jsem hrával v roce 1999 a snažil jsem se ze svého stroje vymáčknout co největší FPS, je jediná nová věc, která mě v poslední době doopravdy chytla. Koncept je fantastický: sednu k prohlížeči, přihlásím se, kliknu na zápas a už jsem tam a hraju. A je to Quake, takže tempo je zběsilé, umírá se a zabíjí jako na běžícím pásu pořád dál a dál do padesáti fragů, pak se změní aréna a jede se nanovo (ano hraju hlavně free for all = všichni proti všem = brutální masakr všeho co se hýbe). Zásady hry jsou jenom dvě: nikdy se nezastavuj a nikdy nepřestávej střílet. Když hráč poruší jedno z těchto pravidel, pravděpodobně zemře. Pohltila mě všudypřítomnost hry a moje nadšení je veliké, bohužel se skillem to není tak slavné. Podle aktuálních statistik jsem kolem 13500. místa řazeno podle počtu fragů. Kdyby mě chtěl někdo potkat online, mám stejný nick jako všude jinde: kaja47.
Statistiky v Quake Live jsou stejně zajímavá věc. Hra si o hráčích uchovává celou spoustu informací: počty fragů, ocenění, zápasů, používání zbraní, přesnost. Všechno. Hráč na základě některých zajímavých kousků, může dostat extra award. Třeba za fragování s pouhým jedním bodem života, nebo za sestřelení nepřítele raketou ve vzduchu a tak dále. Někdy, když se mi už nechce hrát, jenom se dívám do statistik a porovnávám. Taky zajímavé.
Pokud jsem chtěl říct něco důležitého, pak jsem to zapomněl. Místo toho hodím do placu dva stripy: prvním bude číslo 669.286 o nutnosti testování (viz začátek dnešní litanie) a druhým číslo 669.287 o bolestivých pravdách života.