Questionable Content
Posledních pár dnů jsem četl webkomiks Questionable Content, což je západní (tedy žádná manga), středně zábavný, docela dobře kreslený (je krásně vidět, jak se autor během let učil kreslit a jak se zlepšoval, první díly jsou fakt špína a už po roce se na to dá koukat) komiks ze života, který vychází od roku 2003 a v současnosti má kolem 1300 dílů (přičemž jeden díl je obvykle stránka se čtyřmi panely), takže nějakou dobu vydrží. I když na druhou stranu, začne po nějaké době působit zatraceně stereotypně a spadne do šablony: všichni jsou téměř šťastní, nic se neděje, a když už se něco stane, hned se všichni omlouvají. Na slovo „sorry“ a Maretenovo chytání se vzadu za krk, jsem byl už alergický.
Ale na druhou stranu se mi líbí, že se postavy nějak vyvíjejí a mění a nestává se, že po skončení nějakého dějového celku se všechno resetuje, vrátí do klidového stavu a začne se znova. Čas plyne a charaktery se vyvíjejí. Faye začne pít, pak téměř přestane, ale promění se z děvky s problémy na jenom děvku. Marten chodí s Dorou. Jeho dřív sebejistý kamarád Steve se po jednom rozchodu sesypal a naposledy byl viděn, jak se u sebe doma opíjí.
Avšak nejzajímavější postavou je Hennelore, která trpí obsedantně kompulzivní poruchou, nespavostí (což je pro mě jedna z nejzajímavějších poruch vůbec) a mnoha dalšími úzkostmi a neurózami a celkově je z celého osazenstva nejsympatičtější. Hannelore je zcela zásadní podivná postava, kterou člověk nemůže nemít rád. Teď mě navíc napadá, že téměř vždycky se stane nejpopulárnějším nějaký bizarní vedlejší charakter (vzpomínáte na Matta z DN? Jenom se tam mihl a hned ho zabili, ale zvedl šílenou fan-vlnu).
Questionable Content je jenom další webkomiks. No a co? Ale on je to velice chytlavý komiks. Když jsem dočetl, co Jeff Jacques zatím vydal, byl jsem úplně nesvůj. Najednou nebylo co číst, ve vzduchu visely nevyřešené otázky a musel jsem čekat na další díly (v současnosti jich vychází pět za týden).
QC je zkrátka dobrý.
A jenom tak mimochodem: prostá matematika říká, že každý rok vyšlo neuvěřitelných 216 dílů, což je zatracená kadence a vypadá to, že Jephautor nasazené tempo celkem v pohodě drží.
PS: Příště hodím do placu novou povídku, která je podobná Arytmiím, ale nepatří mezi ně. A pak mám v plánu spustit něco, co nahradí momentálně nevycházející stripy. A to něco je jeden z mých středně velkých snů a shodou náhod to plánuju už nějaký ten měsíc a teprve až teď nadešel ten správný čas. Takže někdy příště nebo přes-příště se uvidí.