Dneska už je osmnáctýho?

Neuvěřitelné jak ten čas letí. Zásadní problém s časem je ten, že den je příliš krátký. Dvacet čtyři hodin je málo. Chtělo by to dvacet osm hodin, třicet nebo třeba čtyřicet sedm hodin. Navíc mi přestalo psát písmeno „ř“, což takovou blogerskou svini jako jsem já pochopitelně štve.

Ale nejhorší na vodopádu času je ta povinnost přinášet stále nové a nové stripy. Jelikož jsem včera zase zaspal, tak dneska budou dva. Numerologicky 669.214 a 669.215. 669.214 je návod, jak se stát dobrým člověkem a ten druhý je o tom, že i když lidstvo vymírá, je potřeba zachovat nějakou tu slušnost.

A dál nic. Příště se možná něco stane, protože se cítím na nějaký ten úvodník.