k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

5 měsíců, 28 dnů, 6 hodin, 42 minut a 12 vteřin, čas na novou povídku

4. 7. 2011 (před 11 lety) — k47 (CC by)

Poslední dobou je to tady samá Scala a jiné zaručeně-odborné-věci®, kterým rozumí maximálně dva ze zdejších pěti pravidelných návštěvníků. Kam se jenom poděla stará k47čka? Možná je už dávno pryč. Možná že ze mě antidepresiva vysála poslední zbytky šílenství, kterým jsem plnil tyhle stránky. ████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ Možná. A možná taky.

Každopádně povídku jsem naposledy publikoval… dávno… Jednu rychlovku 12. dubna a před tím koncem ledna trojdílný End-time, což byl výsledek mého snažení během NaNoWriMa, které probíhalo v listopadu 2010. Pro kristovy koule, tohle je docela zklamání. Hlavně pro mě.

To se musí změnit. Musí.

A taky že se to změní právě teď.

Asi takhle: Už nějakou dobu ve mě klíčí nápad na příběh (zajímavé, že o něm přemýšlím hlavně, když běhám, ale to je vedlejší), který teprve nedávno dostal finální jméno Mía. Kdyby něco, mía je španělské slovo, které znamená moje, ale na víc se mě neptejte, protože ze mě víc nedostanete. Každopádně, už nemá smysl dál vyčkávat. Tady je první díl povdíky Mía.

Jako za Starých Dobrých Časů (tedy když jsem ještě aspoň nějak psal) jde o skličující příběh klasicky bezejmenného osamělého hrdiny ve světě, který je zamořen těmi zatracenými létajícími bestiemi a směřuje k neodvratné zkáze. Jak už jsem někde psal Mía je částečně inspirovaná špatným filmem Monsters, kultovní Apokalypsou a zásadní novelou Srdce temnoty.

Ale teď už přestaňte lelkovat a dejte se do čtení.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz