#160

Čistění disku pokračuje! (vol.2) A je to tu zas. Vykuchal jsem útroby svého počítače a vylovil odtamtud (mimo pavučin & obligátních kousků svačiny staré několik let) několik grafických artefaktů.

Předně to je koláž Deus ex machina (téma strojů a jednoho boha-stroje) a pak další koláž Spalte svět!. Obě vznikaly nekonečným vrstvením a skládáním fotek přes sebe, ty jsem následně ořezával, gumoval, různě barevně korigoval, anihiloval barvy a přidával tmavost. Jestli se pozorně podíváte, tak právě z plátna Spalte svět! pochází dost velká část grafiky K47čky. Jen jsem kousek vyřízl a bylo hotovo.

Taky jsem objevil další kousky stripu 669 konkrétně jde o dva gigerovské speciály, které jsem vytvořil krátce po návštěvě výstavy Mimo dobro. Psal jsem o ní tady, takže zájemci nebo Gigera neznalí nechť se poučí.

A taky mimo tohohle všeho píšu po dlouhé době novou povídku bude se jmenovat Na cestě a v seznamu co se chystá ho uvozuji slovy „Chystaná delší povídka o zběsilé cestě dvou studentů před minulostí.“ Je to pravda, ale zdaleka to nevystihuje podstatu věci.

Jde o poněkud podivnou povídku psanou víceméně systémem tvorby náhodných událostí. Jasnější obrázek si uděláte z ukázky první kapitoly Betonový blok:
Pak minula půlnoc a jiskra motoru byla zažehnuta. Postarší kabriolet vyrazil na cestu už za tmy a v něm seděli dva vysokoškolští studenti. Jejich jména zněla Jirka a Jan Jaroslav. Samozřejmě si je nechali už mnohokrát změnit. Udělali to tolikrát, že už si svá pravá jména nepamatovali. … Jako každý člověk i oni dva měli svá tajemství, ležela jim v hlavách, ale sami je nedokázali přečíst. Tyto zprávy byly napsány černou barvou a měly podobu neurčitých skvrny na duši nebo na vnitřní straně šedé kůry mozkové. Probudili se po včerejším flámu a nestačili se divit co všechno se stalo za jedinou noc. Nastartovali tedy auto a vyrazili na cestu, která, jak doufali, něco vysvětlí nebo jim pomůže zapomenout.