Plánované zastarání

Planned obsolescence neboli plánované zastarávání (ilustrované např. tady) je vedlejší účinek a nevyhnutelný defekt trhů, hlavně těch kde nějaký hráč dosáhl oligopolu nebo monopolu. Jde o způsob, jak donutit konzumenty ke koupi i když by k tomu jinak neměli žádný důvod.

V současné společnosti je plánované zastarání nevyhnutelné. Kapitálem navržený produkt musí nevyhnutelně být infikovaný virem předčasného zastarání, protože kdyby nějaká firma by navrhla produkt, který by fungoval navěky, zničila by vlastní trh.

Naproti tomu produkt navržený komunitně, v duchu peer-to-peer společnosti, nemá důvod být takto omezen a může být navržen tak, aby vydržel co nejdelší dobu, dal se jednoduše opravit a modifikovat a celkově měl všechny vlastnosti, kterým se současní výrobci hardwaru snaží zamezit. Zeptejte se Michela Bauwense, ten k tomu má co říct.

K tomu se váže poznámka Dmytrie Kleinera o trzích: Kdybychom měli ideální volný trh, kde je konkurence nekonečná, cena zboží by byla stlačena až na výrobní náklady a kapitalistická třída by nemohla existovat. Kdyby volný trh existoval, nevyhnutelně by se zničil. To je jeden z důvodů, proč kapitalismus nenávidí konkurenci a volný trh a vzkvétá jenom tam, kde se oběma složkám nedostává.

Současný trh není ani zdaleka ideální a když se budeme tvářit, že to není pravda a je dostatečně dobrý, pak současný stav působí tak trochu jako globální implicitní kartelová dohoda.

PS: Ještě něco k tématu čtěte jak k poválečné ekonomice přistupovalo Německo a jak Velká Británie a jak to dopadlo (předposlední odstavec).