Zeitgeist

Věděli jste, že jeden muž vyvraždil polovinu žraloků v celé Americe a druhou světovou válku ukončila žena?

Tedy ne tak docela. Jen jsem chtěl začít click-bait perexem, než začnu psát něco smysluplného.

Existují dvě populární teorie výkladu dějin: Teorie velkého muže a Zeitgeist neboli duch doby. První tvrdí, že jednou za čas se na scéně objeví velcí & skvělí lidé, hrdinové a géniové & ti dají věci do pohybu & zformují dějiny. Tahle teorie je nesmyslná, její ahistoričnost je k smíchu, odmítá vytrvalý pohyb společnosti, která se sune s nezastavitelností ledovce a v jednu chvíli dosáhne kritické hmoty & kulminuje do okamžiku, o kterém se bude psát v učebnicích dějepisu. Onen velký muž je jen maskot, jeden z mnoha, který v pravý čas stál na ramenou mnoha jiných & je podpírán nepřerušovaným řetězem událostí & myšlenek, který se táhne do dob před dějinami. Takový velký muž jen na misky vah vhodil zrníčko prachu, které je konečně převážilo na jednu stranu.

Duch doby zase tvrdí, že se společnost dostane do určité fáze, kde lidé začnou přemýšlet o podobných věcech. To vysvětluje proč některé věci byly v jednu chvíli objeveny nezávisle různými lidmi. Jedním relativně obskurním případem jsou hashtabulky. Jsou to datové struktury, které umožňují efektivně organizovat asociativní data. Byly nezávisle objeveny mnoha lidmi. Dává to perfektní smysl: V té době se začaly objevovat první dostatečně velké počítače a lidé přemýšleli nad způsoby správy dat.

Nešlo o osamocený počin velkého muže, ale jen dílčí krok ve výzkumu algoritmů. Museli existovat počítače, kterým přecházeli mechanické počítače (Z1), práce Alana Turinga, počítací stroje, děrné štítky v Jacquardových tkalcovských stavech a Ada Lovelace, která vytvořila první algoritmus.

Někdy může člověk vytvořit mocnou ideologii, která v určité době zafunguje a ovládne srdce mnoha lidí. Peter Benchley napsal knihu Jaws/Čelisti, Spielberg pak podle ní natočil stejnojmenný film. Ten vykreslil žraloky jako nelítostné & nebezpečné zabijáky, ti dostali špatnou reputaci a pak následovali lovecké výpravy na žraloky, které vedly ke snížení jejich populace. Sám autor později litoval, že knihu napsal. Nevědomky do pohybu uvedl masivní soustrojí.

Žraloci přitom zabijí naprosté minimum lidí, něco kolem jednoho člověka každé dva roky. Je to tak málo, že se jejich útočná statistika používá pro humorná srovnání. (Víte že prodejní automaty zabijí dvakrát tolik lidí, co žraloci?)

Tohle všechno jsem se dozvěděl v jedné epizodě podcastu No Such Thing As A Fish. (Je to skvělý podcast, jeden z mála, které poslouchám pravidelně.)

Žena, která ukončila druhou světovou válku—Lise Meitner—byla kolečkem v masivním soukolí dějin. Její činy jen shodou náhod vedli k ukončení světového konfliktu.

Podle SciShow studovala radioaktní látky a jako první rozpoznala, že pozorované jevy jsou způsobeny štěpením atomů. Během války z Německa emigrovala do Švédska, uvědomila si nebezpeční, jaké jaderné zbraně představují a do své práci publikované v Nature přidala varování. Tři fyzikové pak přemluvili Einsteina, aby napsal prezidentu Rooseveltovi a vysvětlil nebezpečí nových objevů, o kterých (přes výzkumné partnery Meitherové) vědělo i nacistické Německo. To vedlo k začátku projektu Manhattan, vývoji jaderné bomby, která vedla ke kapitulaci Japonska a konci války.

Je fantastické sledovat řetězec událostí, které vedly k rozhodujícím okamžikům dějin. Člověku to poskytne nový úhel jak si cenit dějin a jejich nezměrnosti.