Daleko za prostým vyčerpáním

I was so far beyond simple fatigue that I was beginning to feel nicely adjusted to the idea of permanent hysteria. (HST, FALILV)

Když spím osm hodin, jsem krásně odpočatý. Když spím šest, jsem ve stavu, který bez problémů rozežene silné kafe & ██████████. Když spím čtyři, mám druhý den náladu hnijící zombie. Když spím jen dně hodiny, proberu se ve stavu čiré paniky – nevím, kde jsem, kdo jsem, kdy jsem – nic v tu chvíli nedává smysl – prostor, čas nebo obecné koncepty jako jsou identita a realita.

V takových případech je lepší nespat vůbec, prohnat se nocí bez odpočinku a bez zastavení, čekat do východu slunce, s ránem začít další den, jako kdyby se nic nedělo a projet den maximální možnou rychlostí, s hudbou ve sluchátkách vytočenou na maximální možnou hlasitost, zavlažovat se kafem o maximální možné intenzitě. Jedině tak – bez zastavení & neustále v pohybu – se únava nemá čas usadit. Jedině tak může člověk, který jede na dluh, přežít.

Na nohách obvykle vydržím něco kolem třiceti hodin, než se začnou ozývat první plíživé příznaky nevolnosti z únavy. Když mi moc nehučí v hlavě, můžu se dostat do toho křehkého ekvilibria, kdy usnu na místě. Možná bych vydržel o pár hodin víc, ale nikdy to nebylo moc potřeba. Je však naprosto jisté, dvě noci na nohách by mě zabily. Jo, je to slabý, začínám usychat.

Jak snášíte únavu vy? Máte nějaké triky (které můžou nebo nemusí zahrnovat ilegální substance), jak si poradit s únavou & nedostatkem spánku? Konečně jsem na tenhle blog přidal možnost komentování & tak se můžete se všemi podělit.