Kapesní vizionář

Vyslechněte si příběh sedmnáctiletého kluka & nefalšovaného vizionáře, který se vymanil z okovů sociálních médií & teď je svobodný! Smazal všechny svoje účty na soc-netech & napsal o tom na… sociální síť. Ok, vymanil se jen z některých okovů. Nejspíš jen z těch nejvíce svazujících.

Ale teď vážně: Je to další příběh odpojení, který jako stovky jiných nestojí za řeč. Odpojení proběhlo stylem všechno nebo nic, žádné úvahy o tom jaké konkrétní prvky sociálních sítí (nebo jeho chování na nich) jsou škodlivé. Soc-nety jsou špatné z principu & proto musí pryč. V okamžiku, kdy se odpojil, všechno začalo být růžové. Připomnělo mi to vtip kolující na /r9k/, kdy někdo přestal masturbovat & psal jaké to na něj mělo důsledky – začalo to lepší koncentrací, jasnějšími myšlenkami & končilo levitací, laserovým pohledem & schopností cestovat v čase.

Osvobozený autor bere za jasně dané to, že svět online je nějakým způsobem méně reálný & hodnotný, že je to něco, čeho se můžeme zbavit, co nás zatěžuje & znemožňuje plně fungovat ve „skutečném“ světě. Tato dichotomie online-offline je stará jako sám web. Taky předpokládá, že všichni mají stejnou nebo aspoň podobnou zkušenost atd atd atd.

Nejde o nic nového nebo radikálního, podobné reakcionářské nálady jsou s námi už hodně dlouho. Jeden člověk měl problémy, udělal kroky, aby tyto problémy zmírnil & teď je řada na nás, abychom i my ostatní zatím neosvícení udělali stejný krok.

Připomnělo mi to knihu/verbální průjem Russela Branda (nepamatuji si, jak se jmenovala & nechám to tak). Její teze byla následující: Brand se zbavil závislosti na tvrdých drogách & proto svět může být lepším místem. Když to dokázal on – milionář s mesiášským komplexem – dokážou to všichni. Výherce loterie radí ostatním, aby měli víc štěstí.

Zpátky k článku:

I only want to be friends with people who I feel are more progressed than me — who I can learn from

Moje okamžitá reakce byla (a na to nejsem příliš hrdý): ███████████████

Teprve až v poznámce pod textem uvádí konečně něco zajímavého. Zmíní, že soc-nety pro něj byly addiction – závislostí. Protože když budeme vycházet z toho, že soc-nety jsou navržené tak, aby v uživatelích vyvolaly reakce podobné závislosti & tím si je udržely, pak se jich musíme zbavit en-masse. Ne jen odejít ze soc-netů, ale odříznout je u kořene. A co víc: Možná by se na ně měly vztahovat podobné zákony, jaké regulují hazardní hry nebo předepisují varování na krabičkách cigaret.

+1: Tenhle článek může vypadat, že odporuje tomu, co jsem psal dřív. Ale není to úplně pravda. Neříkám: Zmizte ze soc-netů. Nejsem pro exodus, ale pro to přestat věřit jejich vykonstruované realitě.