Clicker

Bývaly doby, kdy jsem ve velkém hrál počítačové hry, ale v posledních letech se jim skoro vůbec nevěnuji. Výjimkou v nedávné době byla chvíle se Simutrans, krátký návrat k Binding of Isaac (nové DLC & tak podobně) & pak taky Cookie Clicker. K němu mě zpátky přivedly dvě nedávné aktualizace – jedna před měsícem & druhá právě dneska.

Cookie Clicker je divná věc. Zdráhám se to nazvat hrou, protože neobsahuje skoro nic, co by hru připomínalo. Nemá konec, nemá cíl, člověk jen musí získat co nejvíce sušenek (nebo co přesně má být to cookie v názvu) v podivné simulaci, která nesimuluje nic z reálného světa. Obsesivní povahy mají problém, protože pořád je co okrajově zlepšovat, pořád se dá zajít dál a zoptimalizovat celý proces. CC člověk nehraje, CC jen běží a hraje se sama, dokonce i když je okno prohlížeče zavřené.

V konečných fázích, kdy člověk vychytá proces a min-maxuje produkci (wrinklers, Krumblorovy upgrady, upgrady pantheonu a správné poměry jednotlivých budov), už není moc co dělat. Všechno jede samo, jen to občas zapnu, zjistím, že zatímco jsem byl sedm dnů offline, jsem vydělal 250 nonilionů sušenek, což je dobré vědět & pak to zase zavřu.

CC není hra, je to spíš past pro OCD lidi. Ale na druhou stranu jsem si zapamatoval jména velkých čísel & -illionů: bi, tri, quadri, quinti, sexti, septi, octi, noni a deci. Takže aspoň něco.