k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Když spadne strom a nikdo není kolem

17. 3. 2022 — k47

Ty větrné dny, co nedáno zatřásly Republikou, po sobě zanechaly spoušť.

Někdy v té době jsem procházel lesy v okolí Cely, nebo aspoň tím, co po nich zbylo – armageddon, kam až oko dohlédne, polámané a vyvrácené stromy na každém kroku; jeden smrk, zevnitř téměř kompletně vyhlodaný hnilobou, se zlomil metr nad zemí a precizně trefil přístřešek nad lavičkou; lesní cesty zabarikádované spadanými kmeny, staré stromy rozervané, smrky vyvrácené i s mělkými koláči kořenů a soušky se nebezpečně klátily nad cestami. Asfaltové vozovky byly rychle vyčištěny, ale ty menší, zapadlé trasy nenápadně se vinoucí srdcem lesů, zůstaly zablokované, stejně tak stromy, co se neskácely přímo na komunikaci, tiše čekaly na svůj úklid.

V jedné chvíli jsem zaslechl lámání větví – tělo jednoho stromu, vyvráceného, ale zaseklého o jiný, se pohnulo. Větve zapraskaly a masa dřeva se svezla o pár centimetrů k zemi.

Víte jak se říká, že když spadne strom, ale kolem není nikdo, kdo by ho slyšel, jestli vydá zvuk? Jde o neškodný sofismus na téma vnímáním a povahy reality. Když ale někdo je kolem, musím potvrdit, že zvuky vydává. A jaké. Jak jsem lelkoval u nakloněného kmenu a čekal co se bude dít, ten se najednou opět dal do pohybu a najednou zevnitř, z masy dřeva, se ozývalo nářek materiálu, pnutí pletiva a další kakofonie fyzikálních sil, které připomínaly vrčení nějakého nesmírného zvířete.

Tady asi nebude bezpečno. Stojím kousek od několika tun nestabilní hmoty, co se pomalu sune k zemi a jediné, co ji drží na místě, je kořenový systém, stále napůl zabudovaný v zemi, ale když se i ten odtrhne, může se kláda valit jen jedním směrem, přímo na na moje křehké tělo. Tohle nebo něco na ten způsob jsem si myslel, jen jsem to vyjádřil poetickou zkratkou hmm, zmizet.

Obecně bych tipoval, že je jen malá šance, že na člověka spadne v lese strom i za těch nejhorších orkánových dní. Na druhou stranu ta šance o něco málo naroste, když člověk přímo stojí v trase pomalu padajícího kmenu a čeká, co se bude dít dál.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz