Polydrusus

Nedávno jsem tu psal, že se musím zas naučit staré triky makro fotografie & tohle je můj pokus se zas vrátit do rytmu optického záznamu velice maličkého hmyzu. V podstatě je to prosté: použít blesk na špagátě, ISO 100, clona f/11, externí DIY clona proti odleskům, tolik makro kroužků, kolik se jich vejde mezi foťák a subjekt a pokusit se trefit oblast zaostření na všechny důležité detaily, hlavně oči + nemít rozostřené popředí. To vždy vypadá blbě.

Tohohle jedince jsem si přivezl na triku z jízdy na kole. Mohl se na mě držet až 30 kilometrů. Jde o nějakého litsopase, nejspíš Polydrusus cervinus. Těžko říct. Téměř identických hmyzáků existuje asi tisíc a z téhle záplavy identifikovat ten správný druh je nad moje entomologické schopnosti.

Další malý trik, na který jsem přišel až teď, je poladit doostřování. V Darktable má modul doostřit ve výchozím stavu poloměr = 2 a hodnota = 0.5. Pokud tomu dobře rozumím, poloměr udává šířku hrany, která bude zaostřena a hodnota míru kontrastu o nějž se každá hrana zvýrazní. V případě oříznutých makro fotek může dávat smysl nastavit například poloměr = 1.2 a hodnota = 1.5. Nižší poloměr způsobí, že se zvýrazní mnohem jemnější detaily a vyšší hodnota pak, že to zaostření bude vidět, ale díky menšímu nebude vypadat uměle a přeostřeně. U všech třech fotek nahoře jsem provedl doostření tímhle stylem a s výsledkem jsem velice spokojený.