k47.cz
mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Vomitus

19. 12. 2021 — k47

Adrian Monk, televizní detektiv, měl všechny fóbie pod sluncem. Mezi nimi strach ze zvracení a strach ze smrti. První z nich byl silnější než ten druhý, což zní přesně naopak, než by člověk čekal. Nedávno jsem ale snědl něco špatného a jeden večer vyplnil opakovaným zvracením a jo… musím uznat, že to nějaký smysl dává.

Zvracení a ty hodiny pomalu a neodvratně stoupající nevolnosti je šeredně nepříjemný stav a nechci ho nikdy znovu prožít. Extra srandovní je pak to, že pár dnů/týdnů nato se situace opakovala, skoro. Nejhorší na celém utrpení je ta chvilková paralýza, kdy si tělo řekne: Ne, teď přebírají plnou kontrolu nouzové pudy, blééé. Ke kormidlu se dostaneš, pokud tohle přežijeme. A taky ta pachuť žaludečních šťáv na jazyku. A ten smrad. A pak taky pocit, jak ze mě leze hrst napůl rozkousaných kešu oříšků, kromě nich žádná jiná hmota a cítím jak se hrubá masa dere hrdlem vzhůru. Fuj.

Podruhé, když jsem seděl na záchodě s modrým pytlem na odpadky v rukách a čekal na emetickou salvu, jsem najednou začal strašlivě slinit. To je zvláštní. To se nikdy dřív nestalo. Wikipedie pak ukázala, že jde o běžný předvoj hlavního aktu. Sliny chrání zubní sklovinu před kyselinami z žaludku. Nakonec jsem nezvracel, jen jsem si tak hodinu a půl připadal a ve finále mě druhou stranou opustilo asi 40% tělesné hmotnosti. Přesto, tělo se připravovalo. (A taky celá etuda bývá spojena se zvýšeným pocením a zrychleným tepem, což celkem dobře znám.)

Nevolnost a zvracení jsou nejčastější vedlejší účinky chemoterapie. V 80. letech ~20% pacientů na velmi emetogenní kůře, raději odložilo nebo přestalo s chemoterapií, než aby se potýkali s těmito nepříjemnostmi. Dá se říct, že někteří lidé, když měli na výběr mezi (potenciální) smrtí a zvracením, zvolili variantu číslo jedna. Když je člověk tuhej, už nikdy nebude zvracet, což dává určitý epikurejský smysl.

Mimochodem: Zvratky jsou vzhledem k nerozeznání od leča a tato znalost mi lečo nijak neznechutila. Lečo je stále nejlepší jídlo, jaké existuje. Druhou příčku pak drží prosté rizoto.

píše k47, ascii@k47.cz