k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Náhodné útržky

27. 3. 2021 — k47

Soubor s odřezky, které nebyly dost dobré, aby se dostaly na k47čku, není jen detailním průřezem děso-roků, najdou se v něm i podivné ústřižky u kterých si nejsem jistý, jaký měl být jejich smysl. Třeba „jako správnému surrealistovi se mi všechny hodiny roztékají“ nebo „poprvé jsem viděl chlapa močit do odpadkového koše“. Co jsem s tímhle chtěl dělat? Do jakého textu jsem to chtěl plácnout? Kam to směřovalo? Žádné potuchy.

Nicméně za pozastavení stojí fakt, že si u mnoha z těhle postřehů nepamatuju, jestli se skutečně staly. V jednom souboru mám důkazy nebo aspoň něco, co se jako důkaz tváří. Bez primární vzpomínky na událost si nemůžu být úplně jistý, zdali jsou skutečné nebo jde o falešnou implantovanou vzpomínku, kterou, v nepřítomnosti lepších důkazů, musím přijmout jako realitu (ve stylu Mementa).

Nejde jen o planou spekulaci, protože něco takového jsem udělal aspoň jednou. Když chcete někoho vymazat z paměti, editujte záznamy vlastního důvěryhodného zdroje, na než se v budoucnu obrátíte, a vyházejte všechny zmínky o něm/ní tak, aby nebylo poznat, že došlo k zásahu. Čas se postará o zbytek. Když se detaily vypaří z mozku a vzpomínky musejí být doplněny z externích zdrojů, nic neosvěží nervová spojení o konkrétních jedincích a ti konečně a definitivně zmizí. Pohltí je prázdnota kosmu. Pravda, jde o běh na dlouhou trať, minimálně tak pět let + tahle zmínka snižuje efektivitu procesu + vypadá to jako iracionální, malicherné (a nepříliš strategické) rozhodnutí, ale jak říkal Johny Truant v House of Leaves: „It may be the wrong decision, but fuck it, it's mine.“

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz