Trilogie
Roky jsem nenapsal jedinou povídku a najednou mám v hlavně nápad na tři. Pravda, tři na sebe navazující příběhy, přesto víc než nula posledních let. Všechny tři se pochopitelně točí kolem epidemie virového onemocnění. Ne tamtoho, jde o jinou, neznámou nemoc, která je počínající katastrofou koronaviru maskována a epidemiologická opatření ji efektivně potlačí do té míry, že si svět nového patogenu nemusí příliš všímat. Přesto mnoho lidí onemocní.
První část mapuje okamžiky, kdy se přírůstek do panteonu patogenů objevil na scéně. Jde o pozvolný ponor do hlubin konspirace a nese se v duchu trojhmatu: vypadá to, že se děje něco strašlivého; ok, tak nic, omyl, bylo to něco neškodného; oprava, přesně to, čeho jsem se báli, že se děje, se stalo už mnohem dřív, nemůžeme s tím nic dělat a už je vidíme dozvuky. A tak pořád dokola, jako schody, které vedou jedině hlouběji, zdánlivě bez konce.
Druhá část se točí kolem dlouhodobých efektů viru na ty, jež prošli nákazou. Půl roku poté, co záhadná epidemie explodovala, aby záhy zmizela, dostávají zotavení zvláštní neurologické symptomy. Hromadné halucinace jsou běžné. Město, které si užívá letní pandemický klid je najednou paralyzováno masovým šílenstvím. Celý text je koncipován tak, aby zpochybňoval objektivní povahu reality.
Třetí část se odehrává nějakou blíže nespecifikovanou dobu po vyhasnutí naší pandemie, kdy na lidi nakažené tajnou chorobou doléhají dlouhodobé účinky většinou neurologického rázu. Poruchy paměti a vnímání času jsou nejčastější. Dva nejmenovaní protagonisté se dostaví na jakousi oslavu pod širým nebem, nespolehlivý vypravěč, který nemůže mluvit, a jeho kamarád. Později se ukáže, že nejde jen o obyčejnou party, ale pohřeb jedné z obětí viru, jejíž tělo se spálí na hranici. Vypravěč, který zpočátku vypadá jako neznalý outsider, všechno dobře věděl. Jen také patří mezi nakažené, jeho kognitivní schopnosti chátrají a vše zapomněl. Kvůli poruchám vnímání času působí, že když se rozžehnou ohně, začne vidět budoucnost a události, které se vrací zpátky k okamžiku, který virus přivedl na svět. Hlavním motivem povídky je vyrovnávání se s trvalými ztrátami vlastních schopností.
To je moje virová trilogie, zkusím něco napsat během tohohle NaNoWriMa, které začne za hodinu. Uvidíme, ale nedávám tomu velkou šanci; už jsem jednou zkusil začít psát, ale nejde to; stará energie dávno pryč, připadám si neohrabaný a ztracený. Uvidíme. Další průběh budu hlásit.
(Doplnění: Nenapsal jsem ani řádek.)