Skřeti

Dnes to bude navazovat na (ne)dávné dumání nad magií ve fantasy světech dumáním o skřetech v Pánovi prstenů. Orkové, celá jedna rasa nebo živočišný druh, který ze své podstaty slouží zlu, je morálně zcela nanapravitelný a zaslouží si pouze smrt. Hmm…

Mnoho lidí Tokiena nařklo z rasismu – skřeti a lidé z Haradu vypadají takhle, lidé z Gondoru a Rohanu docela jinak – ale to není pravda. Tolkien byl v srdci pravým opakem, vyjímal se nad latentním rasismem své doby, byl si vědom těchto nahodilých interpretací drobných detailů svého olbřímího díla a aktivně je odmítal.

V kánonu se vždy dá najít obezlička, že orkové se nacházejí pod vlivem Morgotha a tak podobně, že nemají na výběr. Hlubší vysvětlení se dá najít v tolkienovské kosmologii, která je v jádru křesťanská, láme si hlavu nad stejnými paradoxy jako ježíšovci & ve finále tak začne poněkud nudit. Jak může existovat zlo pod dohledem bytosti, která je zároveň vševědoucí a zároveň milující? Vypadá to, že Eä není aspoň jedno, možná obojí. Zlo nějak existovat musí, jinak by nebyl důvod psát stěžejní dílo fantasy žánru.

Prakticky vzato Pán prstenů spadá do alegorie a zástup postradatelných nepřátel, ke kterým člověk nemusí cítit empatii a nelámat si hlavu s jejich smrtí, je nutný pro heroickou válku dobra se zlem. Zlo představují Oni – cizí a vždy nepřátelští, nedá se s nimi smlouvat, vyjednávat, nemůže dojít k jejich nápravě nebo asimilaci, nemůžeme je pochopit, oni rozhodně nechtějí pochopit nás, nechovají naše hodnoty, touží jen po našem vyhlazení a co víc, mají navrch a jejich triumf se zdá na spadnutí. Proti takovému nepříteli není možné vést nic jiného než hrdinský boj. (Detail, že takovými vlastnosti extrémní pravice častuje uprchlíky, muslimy a další skupiny, které nenávidí, není náhodný.)

Dneska by to takhle nešlo. Ne kvůli rasovým implikacím, ale hlavně proto, že to vede k morálně simplistickým & schematickým příběhům. Představte si závěrečnou bitvu. Poslední armáda Západu čeká před Černou branou, nic, opuštěná, vpochodují dovnitř a objeví Mordor ve spárech občanské války. Sauronovi loajalisté proti rebelům, kteří ho vidí jako tyrana patřícího minulosti, oslabeného po porážce na Pelenorských polích, a chtějí vytvořit svobodný stát orků. Aragorn se najednou musí zorientovat ve vznětlivé situaci, zakládat ad-hoc aliance a snažit se navigovat v politické změti, aby dosáhl Sauronovy porážky a zároveň byl za dobře s těmi, kdo na konci budou mít navrch. Monstrózní nepřítel je polidštěn, jednotlivci jsou jako všichni ostatní, když je říznete, krvácí, pouze vedeni a radikalizováni autoritářským režimem, který je nutí zabíjet. Pravda, šlo by o dost drastickou změnu tématu, ale ne nutně nezajímavou. Prostor pro fanfikce, možná?

Ve finále skřeti nejsou nic víc než zombie – odpověď na otázku, jak ospravedlnit nekončící příval kanonfutru.

Sám jsem kdysi plánoval povídku, kde postradatelní Oni byli humanoidní roboti po jakési blíže nespecifikované AI apokalypse.