k47.cz
mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Monstrum

— k47

Tak jsem konečně přečetl článek mapující sexuální násilí ex-poslance Feriho a celou dobu se mi honila hlavou jedna scéna z Mechanického Pomeranče. Alex je přiveden na policejní stanici, tam za ním přijde jeho sociální pracovník P.R. Deltoid, začne se manicky smát a říká: „You are now a murderer, Alex! A murderer!“ Tohle, jen nahraďte murderer za rapist a zaměňte jména.

Nevypadá to pro něj dobře, co? Když je jeho chování mnoha lidmi nezávisle popisováno jako veřejné tajemství, má to ±zpečetěné. Stejně tak se mluvilo o sexuálních predátorech holywoodu & pokud vím, nakonec to neskončilo tak, že se z desítek výpovědí znásilněných žen všechny ukázaly jako nepravdivé, žejo? Stačí aby se potvrdila jediná z té široké nabídky a poslanec dostane soudem přidělen štempl sexuálního predátora. Statistika není na jeho straně.1 (Mimochodem, čeština nemá slovo tak úderné jako rapist.)

Můj problém s těmihle incidenty (čti: zločiny) je v tom, že si nedokážu představit, jak konkrétně k tomu dojde, jaká je posloupnost událostí a co všechno to obnáší. Můj společenský život je bez nadsázky nulový, rok jsem strávil v bunkru za zavřenými poklopy a ani před pandemií to nebylo drasticky jiné. Nedokážu mentálně mapovat abstraktní pojem na reálné příklady. Rozumím, jak to skončí, ale jaká cesta k tomu vedla? Naštěstí článek má tohle pokryté a poskytne tolik příkladů, než nenechá nikoho na pochybách a je jasno: Podle výpovědí je to svině a jeho chování daleko zachází za hranici toho, co si sám dokážu byť jen představit.

To je zároveň moje naděje, co se týče reakce komentariátu, která útočí na zneužité ženy. Věřím, že lidé jsou z větší části decentní jedinci a někteří značný konflikt mezi tím, co se stalo a jejich vlastními morálními mantinely, v nichž ony činy nemají žádné místo, řeší zapíráním. Když si to nedokážu představit, tak se to přece nemohlo stát. Když se to nemohlo stát, ženy lžou. Když lžou, moje morální hodnoty jsou stále pevné a já jsem pořád dobrý člověk. Jednodušší způsob jak vyřešit kognitivní disonanci je popírat nové informace, než se snažit změnit interní obraz sama sebe.

Druhá možnost pak je, že, stejně jako pro pana ex-poslance, ženy představují pouhé maso a medializace jakýchkoli pokusů o spravedlnost, kdy se na ženy nemůže sexuálně útočit bez následků, ohrožují i je osobně.

Proč nešly na policii? ptají se. Článek taky podává příklady. Je v tom mocenská asymetrie a zakořeněná beznaděj. Co zmůžu proti panu XYZ, on je mocný, známý, populární. Zároveň ta implicitní smutná beznaděj, kdy napadená předpokládá, že se s tím nic nemůže udělat a proto se o nic nesnaží. Celá plejáda systematických společenských efektů tomu brání. Změna přijde, když se v obecném povědomí převáží myšlenka, že korektivní akce je nejen správná, ale i nutná a ozvat se je její první krok. Něco musí otevřít hráz a tenhle případ v tom může hrát roli.

Podle mě (možná) potřebujeme lepší příklady a názornější ukázky. Taková věc jde mimo mnohé muže, protože se jim skutečně nikdy nemůže stát. Hodily by se situace, které jsou podobné svými následky a zároveň aplikovatelné na publikum pozorovatelů. Příklady, které se můžou týkat jich samotných. Třeba na party je chlap, který se chce rvát a chce se rvát s vámi, vy víte, jak to dopadne, protože on je profesionální zápasník a představa výsledku se vám vůbec nelíbí a nechcete se do toho pouštět. Hloupý příklad, ale aspoň něco.

Já jsem si třeba nebyl vůbec jistý, co to vlastně znamená mikroagrese. Pak to někdo krásně vysvětlil na příkladu: „Jsi chytrej na voliče TOPky.“ Teď mi to dává perfektní smysl. Stačila jedna jiskra, která mapuje jeden pojem do uchopitelné polohy a dostavilo se porozumění.

Nakonec pořád věřím, se skřípěním zubů ale přece, že to bude mít do budoucna některé pozitivní dopady. Není možné odčinit, co se stalo, ale zvýšení povědomí doufám, otevře hráze. Doufám.


  1. S námitkami, že falešná obvinění se dějí, je jeden problém: 100% falešných obvinění se dostane k očím zákona, protože to je celý smysl toho manévru, ale jen malé procento reálných sexuálních zločinů je nahlášeno. Takže když někdo říká, že tu je XYZ nepravdivých nařčení, musíme mít na paměti, že to jsou všechny z nich.
píše k47, ascii@k47.cz