k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Infection fatality rate

20. 1. 2021 — k47

Hypotetická situace: Prarodiče se starávají o dítě, jednoho dne je trochu nemocné, přesto ho přivedou ze školky a problém je na světě. Co se psalo na tom letáku který loni přistál v každé schránce? Konkrétně v bodě 4? Vyhýbejte se zjevně nemocným. I když pandemie běží na plné obrátky a naše malá republika ji zvládá s až groteskní nekompetencí, budou radu jednou ignorovat, riziko zevnitř nepůsobí tak nebezpečně, jako riziko zvenčí. O pár dnů později jsou všichni nemocní, oni, rodiče a pár lidí, kteří se připletli kolem. Čím přesně? Možná koronavirem, zatím nevíme.

Podle téhle studie je IFR covidu – smrtnost při infekci – závislá na věku podle vzorce log10 IFR = -3.27 + 0.0524 × věk.

Jde o IFR, infection fatality rate, tedy šance že to s člověkem položí, která do dělitele započítává všechny infekce, i ty lehké a bezpříznakové. Je menší než CFR, ale na druhou stranu děsivější. Zahrnuje i ty, kteří mají jen mírný průběh a k doktorovi se vůbec nedostanou. Lepší než IFR to nemůže být.

Pro normální smrtelníky, kteří neumí spatra číst logaritmy, se to má asi takhle:

věkIFR
300.02 %
400.07 %
500.22 %
600.75 %
702.50 %
808.36 %

(Mimochodem: Vzpomínáte, jak Klaus jednička na demonstraci prohlašoval, že se nenechá očkovat a že „všichni si musíme vytvořit svou přirozenou imunitu“? Je mu 79. Zajímalo by mě, jestli chce jít příkladem a lajsnout si těch 8% v cestě za přirozenou imunitou.)

Kdyby to byl koronavirus, v naší hypotetické rodince by pak byla šance 1.88%, že někdo zemře. Moc nezáleží kolik lidí přesně bude zasaženo, dva prarodiče přispívají naprostou většinou do výsledné pravděpodobnosti tragédie.

Vzorec ze studie, se dá použít ještě jinak. Když budeme uvažovat, že platí i u nás v Republice, dá se z něho, počtu obětí a věkového složení populace odhadnout, kolik lidí celkem se novou nemocí už infikovalo.

Tabulky věkového složení jsou (jako obvykle) na webu ČSÚ. Počet obětí se vyšplhal na tragických 14820. Trochu excelu libreoffice calcu a počet skutečně infikovaných se pohybuje někde kolem 1.11 milionu, pokud započítám nadúmrtí, tak kolem 1.6 milionu – 16% populace, stále na míle daleko snu všech promořovaců a dalších genocidních šílenců1 . Samozřejmě jde o číslo zpozděné o pár týdnů. Mezi infekcí a úmrtím je určitá prodleva.

Navíc tady se píše, že „Odborníci nicméně odhadují, že z deseti milionů obyvatel České republiky se s koronavirem intimně seznámil přinejmenším jeden a půl milionu lidí.“ Tak nebudu asi úplně mimo mísu.

Teď už koronaviru víme docela dost, máme už velice přesnou představu o skutečné nebezpečnosti. Nemůžu se zbavit pocitu, že všichni ti promořovači a otevírači implicitně předpokládají, že ano, lidé se nakazí, ale vždy to bude někdo jiný, hodně lidí zemře, ale vždy to bude někdo jiný. Pravděpodobnost s pocitem vlastní výjimečnosti nesouhlasí. I když je šance jen malá, někdo se musí stát statistikou.

Navíc základní pravidla prevence šíření respiračních chorob jsou v principu jednoduchá. Není to magie. Nebýt u očividného zdroje virových kapének představuje dobrý první krok.

Vzpomínám si, jak se na Začátku mluvilo o dezinfekci rukou. Říkalo se že se má mýt mýdlem nebo dezinfikovat 80% alkoholem, ale v druhém dechu se k našim uším donesla informace, že častá dezinfekce může poškodit kůži a to usnadní vnik patogenů. Sdělení znělo: dělej tohle, ale nedělej to moc; což je neproduktivní. Vytvoří to pocit ekvivalence, kdy pozitiva a negativa působí jakoby aspoň řádově srovnatelně. Ale to není pravda. Přínosy jsou masivní, ztráty okrajové. Udělej tohle, to pokryje 80% případů. Bod čtvrtý: Vyhýbat se zjevně nemocným, tečka. I když je to příbuzný. I když je to kamarád. Jestli to nic nebylo, přejde to. Pokud šlo covid, bravo, stal se z vás epidemiologický hrdina.


  1. Jak ukazuje Manaus, promoření možná nebude vůbec možné. (Dodatek 3/2021: Varianta P.1 nakazila mnoho, kteří covidem prošli.)
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz