⌁

Přehodit výhybky není snadné. Vstoupit do nové oblasti snažení dá práci.

Asi takhle: V poslední době se lehce otírám o elektroniku; dráty, kondenzátory, odpory a NPN tranzistory, o tyhle věci; jen lehce, přesto nevyhnutelně prakticky. Chci vědět tolik, abych mohl něco udělat; něco opravit, něco dalšího upravit, tak podobně; a je to zvláštní pocit najedou vtrhnout do prostoru, o němž nevím prakticky nic. Najednou musím začínat od nuly, nemůžu to nijak naroubovat jako franken-větev na již existující masu znalostí, je to nový strom, metaforicky řečeno.

Navíc je značný rozdíl mezi rekreačním brouzdáním wikipedií & snahou absorbovat použitelné znalosti. Na wiki se taky něco málo dozvím, nasaju informace ze všech možných oborů, naplním mozkovnu faktoidy, převážně zbytečnými, ale nekončí to zkouškou, která definitivně a neomylně rozhodne – rozumím novému natolik dobře, aby mohlo vzniknout něco funkčního? Wikipedické info, obecné a mělké, se hodí ke konstrukci argumentu, příběhu nebo životní pozice, ale to je samé chmýří, žádné ostré hrany. Poskytne to zevrubný obraz. V tomto případě jsou ale potřeba detaily.

Nicméně jedno je jisté: efektivní zkratky neexistují Jedno se ukazuje docela jasně: zázračně efektivní zkratky neexistují. Musím vyrazit z bodu nula, vytáhnout se z bažiny za tkaničky vlastních bot, pomalu akumulovat, věci do sebe pak eventuálně začnou zapadat, jakoby samy od sebe dávají smysl. To je vždy krásný pocit. Najednou rozumíte, nevíte proč a jak, nedokážete přesně ukázat na okamžik, který to umožnil (žádný monádový tutoriál nikdy nefungoval), hladina se zvedla a s sebou vyzdvihla loďky do té doby uvízlé na souši. Snaha vydat se zkratkou a ušetřit čas většinou vede jenom k dlouhým hodinám slepého šmátrání ve tmě, marných pokusů & celkové frustrace. Velký skok se dá udělat jen malými kroky.

Všechno ještě komplikuje latentní tendence postupovat jako samouk. Na mnoho důležitých otázek nedostanu odpovědi: Co je právě teď relevantní. Jaké informace potřebuju? Jaké otázky bych měl mít? Protože kolem není nikdo kvalifikovaný (sociální život nula, online život se nule limitně blíží & jen tak se to nezmění), zcestí jsou častá. Půl hodiny nebo hodinu sleduju stopu, která vypadá relevantně, jen aby se vzápětí ukázalo, že to nemá nic společného s aktuální otázkou.

Ve finále cesta pomalá, neefektivní & trnitá, ale každý úspěch je o to sladší.