Co má společného terorismus a hubnutí?

Nic. Pochopitelně.

Když jsem ráno stoupnul na váhu, ukázalo se tam číslo █████, mnohem menší číslo než letošní maximum, o celou ██████████ menší. Tím byla definitivně překonána meta, o níž jsem na začátku celého procesu prohlašoval, že ji chci dosáhnout. Pamatuju si, že jsem přesně tolik vážil před mnoha a mnoha lety, jako mladý přesto plně vyvinutý jedinec. Od té doby nerostu a nenastaly jiné změny znemožňující se k váhové metě vrátit. Proto jsem to oznámil jako cílovou hmotnost.

Ve skutečnosti jsem měl v hledáčku mnohem méně ambiciozní cíl, jen polovinu avizované změny. A právě tady se dostávám ke spojení se sebevražednými atentátníky. Kdysi dávno jsem viděl přednášku o tom, co žene některé ke krajnímu fundamentalismu a zradikalizuje je natolik silně, že přepadnou za hranu a jsou ochotni zemřít jako živá nálož. V paměti mi zůstává konkrétně jeden moment, kdy přednášející vykládá o tom, jak budoucí mrtví teroristé pořizovali videa, na nichž prohlašují svou oddanost věci a plán spáchat terminální čin. Když existoval veřejný důkaz jejich odhodlání, více je to motivovalo čin dokonat. Najednou jde i o jejich čest. Nikdo nechce vypadat jako pokrytec a lhář, tím míň sám před sebou. A přesně tohle se mi honilo hlavou, když jsem říkal, že v mám plánu dvojnásobek redukce váhy, kterou jsem považoval za reálnou & chtěnou – vytvořilo to podvědomou motivaci. Já věděl, že jsem to jakoby slíbil, oni to věděli a ve vzduchu visel implicitní závazek, který motivoval.

I když možná ne. Nikoho v okolí nezajímá, co dělám. Přesto od prvního dne jsem nepovolil a nepřipadá mi to jako změna k horšímu, jako že si něco odpírám, ale jen jako změna z jednoho snesitelného stavu do jiného. Dokážu si docela dobře představit, že si nedám ani kousek sýra nebo slaniny až do dne, kdy zemřu.

Ok, to je všechno. Nevím jestli to funguje a jakou to má efektivitu. Můžete se taky podělit o vlastní motivační techniky.

+1: Nebo je tohle celé jen další veřejný příslib? Nesnažím se tu nepřímo jen ohlásit závazek, že se budu zdravě stravovat do konce dnů? To se nikdy nedozvíme.

+2: Když si to po sobě čtu, působí to, že se vychvaluju, jak jsem dobrý. Tak to nemělo vyznít. Není moc na co být hrdý. Na poslední chvíli se snažit oddálit smrt? Super. Velkou roli v tom hraje poprašek anhedonie v mozku. Navíc hubnutí je negativní akt, k jeho naplnění stačí snížit činnost, stačí jen něco nedělat, v tomhle případě nejíst. Proto je jednodušší než pozitivní změny jako cvičení, na které si musíte najít čas a motivaci a vždycky můžete dělat něco jiného.