Série katastrof

Tenhle rok, zdá se, je nekončící série katastrof. Není to jen tahle, tamta nebo protesty v USA (to že protesty probíhají, je krásné, to že musí, už ne tak moc), ale mě stíhá jedna tragédie za druhou. Jen v tomhle roce jsem přišel k četným zraněním, mám v háji palec na noze a palec na ruce, ███████████████, na břiše nám deseticentimetrovou jizvu od rezavého drátu, připadá mi, jako kdybych měl mozek z ospalého želé a občas se ozývá bodavá bolest na hrudníku. K tomu se nově přidala ███████████████ a po probuzení mi přišlo, jako kdyby mi někdo ve spánku nahradil krční páteř násadou od koštěte. Den tak začal rychlou kontrolou, jaké jsou symptomy tetanu. Pamatuju si, že mezi ně patří strnutí páteře, problémy s dýcháním a smrt. Ale co ještě?

Vím, není moc sranda číst skuhrání neznámého na internetu, ale nacházím se v plató života od kterého to bude už jen horší. Zlepšení nemožné, lze doufat jen v co nejpomalejší rozklad. Mám před sebou přinejlepším pár dekád pomalé degradace a hnití, šance smrti se každý rok zvyšuje, ale jsem s tím smířený. Ne že by to doteď byla extatická jízda, náhle natrvalo přerušená zásahem osudu. Ne. Dlouhodobě se nic moc nedělo a teď je to ±stejné, jen mě u toho samovolně bolí víc částí těla.