Mluvíme o tom samém?

Homonyma jsou slova, která se stejně píší a stejně zní, ale mají různé významy. Tomu každý, kdo někdy použil lidský jazyk, rozumí. Naproti tomu mi připadá, že jedna podobná věc, že spoustě lidem uniká. Čísla. Různé pohledy můžou mít za následek, že jedno číslo má velice rozdílné významy. A mnoho z nich je nepravdivých.

Nemluvím teď o trivialitách jako procento nebo procentní bod. Ty stačí jednou vysvětlit a je vystaráno. Ne. Mám na mysli přesná numerická fakta o kterých všichni souhlasíme, co označují, jako třeba počet obětí nového koronaviru.

Dle nekonečné moudrosti wikipedie to teď je 7467 obětí. Může jít o nekompletní údaj, možná je záměrně zkreslený, ale všichni souhlasíme, co znamená: 7567 lidí se nakazilo a na následky COVIDu zemřelo. Co na tom může být nejasného? V závislosti na interpretaci, znalostech a informovanosti to může být velice dobré číslo nebo velice, velice zlé.

Ale než se k tomu dostanu, vezmu to odbočkou přes počty nakažených. Tady do hry vstupuje i různé definice a jejich nepřesné používání, které jako v případě procent a procentních bodů, můžou znamenat velice různé věci. Například média hlásí něco ve stylu „počet nakažených stoupl na X“. Tomu se dá rozumět přímo, že u nás máme X nakažených a nikoho dalšího. Definice je ale jiná, jde o počet potvrzených případů, skutečný počet zahrnující i ty, které jsme zatím nevyšťourali, bude vyšší. Jak moc? Něco mezi X a populací Republiky, spíš někde u dolní hranice. Na přesné definici záleží, drasticky mění význam. V tomto případě vzbuzuje větší obavy, ale nemusí tomu tak vždy být. Když počet nakažených najednou vyskočí o 57%, jak se u nás stalo 15.3., neznamená to, že máme o tolik víc infikovaných a apokalypsa nám dýchá na ramena, jen jsme je našli. Skutečný nárůst bude pomalejší.

Čísla sednou na různé interpretace. Mnoho z těchto ale má k dokonalosti daleko. Stejně jako někteří poblouzněnci věří, že země je placatá, protože se podívají z okna a nevidí žádné zakulacení, jsou i tyto interpretace příliš naivní a nekompletní.

Někdo řekne: „COVID-19 o život připravil 7497 lidí, chřipka každoročně zabije půl milionu, tak v čem je problém?“ V exponenciálním šíření. Může být pravda, že právě teď je počet obětí ve srovnání s ostatními chorobami, kterým lidstvo čelí, relativně malý, ale to nemusí dlouho vydržet. 7000 dnes může znamenat možná 100000 za měsíc a milion za dva, když nic nepodnikneme. Výchozí údaj je stále stejný, závěry se zásadně liší, když číslo bereme jako statický údaj, který se změní jen málo nebo jako bod na exponenciálně rostoucí křivce.

Ti, kteří říkají, je to jen chřipka, X, Y a Z zabije x-krát víc, mají pravdu (kromě toho, že je to jen chřipka, což není), mají pravdu, v tento okamžik. Ale tahle (dez)interpretace není kompletní a ani užitečná.

Na to navazuje jeden paradox, který může být fatální: S heroickým úsilím se nám podaří pandemii potlačit a udržet počet obětí relativně malý. To poskytne numericky negramotným rejpalům munici pro sarkastické poznámky v duchu „To bylo hodně povyku pro nic. Vždyť jsem to říkal, že je to jen taková normální chřipka.“ Pozornost a iniciativa se vytratí a pak na podzim, když se koronavirus vrátí, nás zastihne se staženými kalhotami.

Všechno v velké části záleží na tom, jak dobře populus porozumí prezentovaným datům.

+1: Další zajímavým pohledem je počet nakažených na milion obyvatel. Cekový počet v dané zemi nepoví celý příběh. Jedenáctimilionový Wu-chan měl 50 tisíc potvrzených případů, tedy každý 220. člověk, ale mohlo to být 2× tolik).