k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Koronavirus

21. 1. 2020 — k47

Stává se to nepříjemně často. Nezanedbatelné množství zpráv absorbuji z archaické obrazovky televize. Před internetem trávím 99.97% bdělého času a přibližně 12% spánku, ale přesto mě tam velké zprávy minou a dozvím se je, když náhodou projdu kolem nějaké televize. Třeba to propuknutí koronaviru v Číně – neměl jsem tušení a pak na mě televize bez varování vyplivne, že byl zaznamenán první přenos z člověka na člověka. Wow, to jsou mi ale novinky.

Tohle jsem přesně potřeboval – odvést pozornost od nevyhnutelné smrti (nedokážu si představit pocit, když se zubatá zakousne do vaší generace) k eventualitě globální pandemie, která nás může zabít jen teoreticky. Je to poutavé, je to vzrušující, děje se to teď, doslova kolem nás a můžu všechno sledovat v přímém přenosu, zatímco sedím na zadku v Cele za vzduchotěsnými dveřmi a filtry vzduchu.

Udělal jsem to, co se běžně dělá v podobných situacích – běžím na wikipedii & tam to začnu sledovat téměř v reálném čase. Přečtu články o novém koronaviruepidemii ve Wuhanu (nebo je to Wu-chanu?), ale situace se stále vyvíjí, začnu refreshovat stránku a sledovat historii změn, aby mi nic neuniklo. Takhle jsem se dozvěděl o prvním nakaženém na půdě spojených států.

Takže co? Uběhlo 21 dnů od prvního potvrzeného případu, celosvětově máme 318 329 nakažených, 6 mrtvých, žádné očkování a žádný lék. Přesto nevěřím, že je čas na paniku a že celý svět smete katastrofická pandemie. Instituce kalibru WHO, CDC, ECDC se daly do pohybu, začaly problém řešit a jestli je film Contagion aspoň z jedné desetiny pravdivý, pak jde o nezanedbatelné množství mezinárodní kooperace, která riziko bere vážně a napřela všechny svaly k jeho řešení. Například testovací protokol pro detekci nového koronaviru byl vyvinut v Německu i když v Evropě není znám jediný případ. Jde o mezinárodní pomoc a zároveň způsob, jak se blýsknout před světem.

Takže tak.

Jinak ten pocit, kdy si na chvíli si připadám v pomyslném oku hurikánu dějin, kdy se všechno děje právě teď, kdy se v noci nemůžu dočkat, až se probudím, abych zjistil, co se stalo během spánkové absence, je osvěžující. Dodává to pocit života, něčeho skutečného ve světě, který stále víc působí neskutečně.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz