Hlad a nedostatek

Teď už chápu, proč k top-modellingu patří kokain.

V posledních dnech jsem se začal stravovat velice zdravě, striktní režim, nízké kalorie, nízké všechno a povím vám, že bez paliva v kotli si člověk někdy připadá velice, velice unavený.

Dovedu si představit, že oběti nejvyšších příček modelingu, kde ideální žena je očividně taková, která večeři naposledy viděla minulý týden a to ještě na fotce, se cítí poněkud bez energie. Kokain proto dává dokonalý smysl: Žádné kalorie, maximum energie.

Jinak taky z reakcí okolí na změnu životosprávy dostávám pocit, že lidé jako průměrná populace průměrné republiky v průměrné Evropě mají zkreslenou představu o hranici strádání a tom, kolik by člověk měl jíst. Obě hranice mají posunuty mnohem výš, než ve skutečnosti jsou.

Pocit hladu není nijak špatný. Chvíli počkejte a on dost možná zmizí. Neznamená to, že člověk musí běžet do lednice, zobnout si tři buřty a zakousnout se do cihly másla vždy, když si připadá trošičku prázdný. Za dva týdny důsledného režimu 3-5 jídel denně, žádné vybírání lednice jen proto, že mám na něco chuť, ten pocit, že něco musím neustále jíst, více méně zmizel.

Když začnete počítat kalorie a z jídelníčku vyházíte kalorické bomby, všechno příliš sladké a příliš tučné, cítíte se nasycení, i když sníte jen vaše BMR nebo dokonce méně. A to BMR – basal metabolic rate – udává minimum kalorií nutných pro fungování organismu v klidovém stavu.

Takže tak. K hrůze všech našich babiček nejspíš budeme v pohodě, když budeme jíst mnohem méně a občas nám zakručí v břiše, jako národ stejnak máme kolektivně nadváhu, ale zas ne tak málo, abychom padali únavou.