k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Darktable & free software

14. 2. 2020 — k47

Nedávno vyšla verze 3.0 editoru fotografií Darktable. Když jsem pročítal oznámení detailně popisující všechny novinky, docvaklo mi, jak je Darktable fantastický příklad free softwaru: Je svobodně dostupný, zadarmo, dělá vše, co má, nemá žádné velké nedostatky, nedodělky nebo očividně chybějící fíčury, nepadá, funguje a - už jsem to zmiňoval? – stojí nula peněz.

Darktable působí jako perfektní briliant v porovnání s další stálicí free software – editorem GIMP. Nemůžu si pomoct, ale photoshop 7 z roku 2002 mi připadá lepší a použitelnější než nejnovější verze GIMPu. Uživatelské rozhraní v GIMPu je matoucí, zabírá strašně místa, stejně neukáže všechno potřebné a editor i o 18 let později nezvládá některé základní funkce. V porovnání s GIMPem je Darktable zázrak. Nemám v něm pocit, že jsem pokusný králík sadistického návrháře, který testuje, co všechno uživatel vydrží, než se zhroutí a začne po zdech psát bugreporty vlastními výkaly.

#černobílá

Na Darktable je fantastická také jedna věc, která se často v korporátním hajpu, jenž se snaží smýt rozdíl mezi free softwareopen source, snadno ztratí: Jde o free software pro koncové uživatele. Není to (jak je stále běžnější) knihovna a pouhá komponenta určená jiným vývojářům, kteří nad ní vybudují uzavřený produkt. Darktable tu je pro vás a je tu pro mě, pro všechny, kdo potřebují editovat fotografie, ať už pro zábavu nebo pro práci.

Takový druh free software projektu mě nadchne mnohem víc než další knihovna, kterou vybrakuje další „startup“, extrahuje maximum hodnoty ze zdarma poskytnuté práce a nic nepřispěje zpět. Pro infrastrukturní knihovny, které byznysovým lidem navodí masivní erekci při pomyšlení, kolik jim můžou ušetřit $$$ a kolik lidí můžou vyhodit, se nemůžu příliš nadchnout. Je to jen další cihla zdi. Na druhé straně z projektů jako třeba PostmarketOS nebo PinePhone se mi vaří krev v žilách – něco od hackerů pro hackery, nástroj, který budu přímo používat ve svém životě, který mi ho přímo usnadní a dovolí získat více kontroly na úkor manipulátorů ze silicon valley. Tohle je čirý Stallmanův free software – emancipace prostřednictvím software.

Proto mě to dokáže tak nabudit, v jádru nejde o nudný Raymondovský open source – trik jak využít neplacenou práci dobrovolníků k namazání kol kapitalismu – ale něco nového, způsob, jak si vytyčit vlastní cestu v korporátním marazmu.

Mnohokrát jsem četl stejný příběh o financování free software/open source vývoje: Osoba X vyvíjí knihovnu Y, ta je využívána jako komponenta v mnoha jiných programech využívaných miliardou lidí na planetě, ale protože jde jen o dílčí součást (i když kritickou), nikdo z koncových uživatelů s ní nepřijde do styku a je pro ně neviditelná. Osoba X vyvíjí knihovnu Y dál převážně z pocitu povinnosti zadarmo a strádá. Protože je neviditelná, nikdo na X nepřispěje.

Takhle funguje náš digitální svět – stojí na neplacené práci idealistů, kteří si musí utahovat opasky, zatímco silicon valley si dopřává hostinu posledního IPO. Nemusí jít jen o curl nebo OpenSSL, na než spoléhá celá planeta, aniž by jejich směrem někdo hodil desetník, ale téměř každý projekt.

Myslím, že to byl Dmytri Kleiner, kdo říkal, že free software nestačí. K životu potřebujeme materiální prostředky, které software nedokáže poskytnout. V takové situaci nezbývá nic jiného, než FS využívat jako zdroj hodnoty, kterou uzavřeme a prodáme ven. (Někdo může to samé vyjádřit, že neexistuje open source chleba a to jako přirovnání je jednak velice přiléhavé a za druhé není vůbec pravdivé.) Z tohoto důvodu free software, který přímo řeší moje potřeby (byť vzdálené těch materiálních), je z principu vzrušující – jedná se o nástroj emancipace; abychom z něj dostali užitečnou hodnotu, nemusíme se podílet na vývoji za žold a prodeji této práce ven, dovoluje mi pochodovat podle vlastního rytmu a to je elektrizující představa.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz