k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Pamatujete na čas před koronavirem?

25. 2. 2020 — k47

Co Čech, to epidemiolog se specializací na virové nákazy. Tak to vypadá poslední měsíc na internetech & já tomu stavu, kdy diletanti povstali a začali profesionálům kecat do řemesla, vůbec nepomáhám. Taky trousím moudra do větru, často na počkání, většinou bez vyzvání. Názor na novou globální epidemii je jako zadek. Každý má aspoň jeden a chce ho ukázat, co nejvíce lidem.

Rád bych věřil, že moje role je statistikou odvracet paniku a popostrčit na lepší cestu ty, kteří se pomalu vydávají do temných končin konspirace. Vypadá to, že někteří tam tíhnou obzvlášť silně a chtějí, aby situace byla za každou cenu katastrofická.

Pár příkladů za všechny: V Itálii zemřela padesátnice. Reakce: Říkali, že to sklátí jen staré a těžce nemocné, padesát není tak moc, Čína lže, WHO lže, všichni lžou, je to mnohem horší než říkají, konec se blíží. (Odtud je jen krok k tisícům lidí spalovaným zaživa a biologickým zbraním vyvinutých za cílem odlidnit planetu.) Nikdo neříkal, že to zabíjí jen staré a nemocné (dokonce ani notoricky pochybné čínské zdroje), ti mají jen větší šanci, že to pro ně skončí fatálně. Jak to dopadne, není víc než hod kostkou. Různé věkové kategorie mají různé šance, že skončí v zinkové rakvi. Stačí si hodit. Fatalita 0.5% odpovídá, jako když hodíte tři šestihranné kostky a na každé padne jednička. Šance malá, ale ne nulová a někdo se tou statistikou musí stát.

Nebo třeba někdo shrnul výsledky výzkumu, v němž se píše, že 50% of critical cases zemře. Pod tím, se objeví komentář od někoho, kdo očividně vší silou hledá úhel, že jde o konec světa a přečte to jako: 50% of those hospitalized zemřou. Velký rozdíl. Ve výsledku asi 10×, kritických případů je zhruba 5%.

To všechno je zajímavé, ale při pravidelném ponoru do šumu soc-netů, zpráv a publikací mě zaujala eventualita, že SARS-CoV-2 se může stát běžnou sezónní chorobou, která s námi zůstane velice dlouho jako chřipka. To by nebylo ideální. Po onemocnění ostatními koronaviry nám nevznikne dlouhodobá imunita a kdyby tenhle byl stejný, epidemie by pokračovala ad infinitum. Zajímavé na tom je jiný aspekt. Vždy existovala chvíle před fakty života, které bereme za zcela samozřejmé. Nejen smrt a daně, ale čas před nachlazením, čas před chřipkou, čas před HIV/AIDS. Ten poslední nebyl zas tak dávno. Spousta lidí ty roky pamatuje. AIDS byla poprvé klinicky popsána v roce 1981 v USA a první zprávy o HIV pocházejí z Konga 1959. Teď jde o nevyhnutelnou eventualitu našeho světa, ale kdysi byl čas před.

Takže, kdyby se z COVID-19 stala sezónní záležitost, další choroba, která nás zastihne v zimě a nemůžeme se tím moc dělat, všichni budeme pamatovat datum na měsíc přesně, kdy to začalo. Nevím jak vám, ale to mi připadá nepopsatelně bizarní.

Vzpomínám si, jak jsem kdesi četl, že se HIV virus vyvíjí směrem k menší smrtelnosti a možná by tuto trajektorii sledovali i ostatní patogeny. Dává to smysl. Představte si, že máte dvě varianty viru: Jedna způsobuje těžký průběh a může vést k fatálním následkům. Druhá je mnohem mírnější a zápal plic začne zřídka a většinou se to jen vleče, člověk posmrkává a necítí se tak špatně, aby se dobrovolně izoloval a/nebo vyhledal doktora. Když virus hostitele zabije, má menší šanci na reprodukci a tak je vystaven evolučnímu tlaku směrem k menší smrtnosti.

Epidemie COVIDu ve velkém zuří jen něco málo přes jeden měsíc, situaci sleduji každý den a už mi připadá, jako kdyby to bylo deset let. Působí to jako věčnost, ale při pomyšlení, že by to byla skutečná věčnost… Eventuálně se z COVID-19 stane COVID, z něj Covid, pak covid a u nás kovid, běžné slovo jako ve spojení sezónní chřipka a kovid.

Na druhou stranu pokud choroba přetrvá a její nebezpečí nepoleví, financování nezmizí (jako se stalo v případě SARS) a výzkum vakcín a antivirotik bude pokračovat. Takže na obzoru svítí nějaká naděje, že to bude lepší a za pár let nám nedojdou důchodci. Možná se tak potkáme příští rok ve frontě u lékárny v den, kdy přivezou první dávku očkování.

Možná.


+1: Jinak pořád platí, že nejsem expert na nic a tato slova musíte brát, jako kdyby je na stěnu akvárka napsala vaše zlatá rybka.

+2: Každá katastrofa je příležitost. Příležitost se něco naučit. O imunitním systému. Třeba tohle, tohle nebo tohle.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz