k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Zrcadlo pro bezzrcadlovky

18. 3. 2020 — k47

Nejlepší cena je, jak všichni víme, zadarmo. Tohoto moudra se snažím držet, jak to jen jde a proto jsou všechny moje fotografické serepetičky poněkud ghetto. Druhým nejdražším předmětem je redukce z A-mountu na E-mount. Tu jsem koupil, abych mohl používat staré použité (a tak teoreticky levné) objektivy, které se objeví na trhu potom, co lidé en masse přejdou z A na E. Taková byla aspoň teorie. Teď s ním z 99% používám jen ctihodný beercan a nic víc, ale to je vedlejší.

Srdcem tomto adaptéru (celým jménem LA-EA4) je polopropustné zrcadlo. Minolta, kterou pak koupila Sony, se totiž ve své nekonečné moudrosti rozhodla opustit technologii normálního létajícího zrcadla v zrcadlovkách a přešla na polopropustné zrcadlo, které se nehne z místa a spolyká 1/3 EV světla. Sony pak, jakoby se nechumelilo, tohle zrcadlo vlepila do adaptéru, aby překlenula přechodné období mezi dvěma systémy.

To všechno je fajn, jen to zrcátko je tak strašně tenké a křehké, až to bolí. Stačí na něj sáhnout a rozpadne se. Naštěstí se mi ho dařilo udržet celé roky netknuté. Až doteď. Nedávno jsem ze stolu vzal beercan s nasazeným adaptérem (bez jakýchkoli krytek pochopitelně) a prstem jsem asi na jednu setinu vteřiny lehce sáhl na slaboučké zrcátko, na kterém zůstal otisk prstu a hluboká rýha po nehtu. FML. Z jakého materiálu to může jen být, když je to tak vetché?

Zkusil jsem, jestli to je na fotkách vidět a bylo, jako rozpitá oblast na pravé straně snímku. Hm, druhá nejdražší komponenta šla najednou k šípku. Náhradní zrcátko se dá objednat, to jo, ale jednak stojí tvrdé €€€ & pak si nejsem jistý, jak rychle by se ke mně dostalo vzhledem k té situaci kolem celostátní karantény a celkového zpomalení společnosti.

Adapt, adopt and improve je motto kulatého stolu. Na internetech se dá najít návod, jak adaptér rozebrat, zrcátko vyprostit & vyměnit. To bylo super, ale všechno ostatní nevypadalo nijak dobře: ten otisk prstu + promáčknutá díra. Začaly problémy: Jak skvrnu odstranit & nezničit to mizerné zrcátko. Bylo zcela jasné, že jakýkoli mechanický kontakt je odsouzen k nezdaru. Stačilo se plochy skla dotknout vatovým tampónkem a začalo zpívat. Tak napjaté a tak tenké. Navíc bylo třeba, aby nezůstaly jakékoli stopy, které by blokovaly optickou cestu. Zkusil jsem pár čističů, ale nakonec to perfektně vyřešil benzín. V kredenci jsem našel lahvičku, která pamatovala víc než jeden minulý režim, stačilo z ní trochu kápnou, pak to spláchnout, aby nic nezůstalo na povrchu zrcátka a odfouknout pár posledních kapek, aby nezanechaly žádné stopy. Pár nečistot a usazenin přesto zůstalo, stejně jako ta promáčknutá díra (i když mi přišlo, že proud vody smývající špínu to trochu vymáčknul nazpátek). Po vyčištění a složení jsem to zkusil a vypadá, že to stále funguje, fotí, ostří to & nevidím nikde očividné vady. Absolutní kvalita se asi o něco sníží, zůstanou drobné neostrosti v určitých místech snímku možná viditelné v určitých situacích, ale za mě dobré. Používám to hlavně na beercan a ten stojí za prd tak jako tak.


+1: Mimochodem, takhle vypadala pravděpodobně první digitální zrcadlovka světa právě od Minolty.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz