Žít před rokem 1850 by nechtěl vůbec nikdo

Před rokem 1850 to nestálo za moc. V Americe stále jelo otrokářství, na starém kontinentu doznívala vleklá epidemie cholery, pracovní podmínky v rapidně se industrializující společnosti svou závažností inspirovaly Marxe, revoluce roku 1848 odezněly a staly se minulostí. Celkově to nebylo nijak veselé, ale jedna věc pro mě vyčnívá nad všechny ostatní: V podstatě neexistovala medicína. Žádná antibiotika, analgetika, anestézie, očkování, dezinfekce, nic.

Moderní medicína se rodila právě v polovině devatenáctého století, kdy byla v návaznosti na práci Pasteura, Kocha, Listera a dalších přijata teorie mikrobů jako původců chorob. Do té doby převládaly různé teorie: miasmata (choroby se šíří zápachem), spontánní vznik nebo teorie čtyř základních tělesných šťáv (žluč, černou žluč, krev a sliz) od Hippokrata a Galéna oklikou přes Arabské myslitele.

Našli se lidé, kteří měli správné nápady, ale nikdo je neposlouchal. Ital Girolamo Fracastoro (1478-1553) byl první, kdo předložil myšlenku, že choroby mohou být způsobeny externím činitelem, který se může přenést přímým nebo nepřímým kontaktem. V 16. století Paracelsus objevil, že za choroby může agens mimo tělo a nikoli nerovnováha tělesných šťáv. Nikdo jim ale nevěnoval pozornost a museli jsme si počkat další 3 století, než Pasteur provedl experiment, kdy se v uzavřené nádobě po převaření nezačnou množit bakterie, zatloukl tak poslední hřebík do rakve teorie spontánního vzniku a medicína učinila první krok ke své moderní podobě, kdy konečně můžeme léčit infekce.

Věci nabraly značný spád kolem roku 1850. Šlo o léta nabita akcí a objevy.

Ve Vídni Ignác Semmelweis dramaticky snížil úmrtnost nových matek z důvodu horečky omladnic, když začal požadovat aby si doktoři myli ruce před tím, než se pustí do porodu. I když jde o triviální požadavek, který se dnes zdá samozřejmý, Semmelweis byl marginalizován a napadán svými kolegy. Brali to jako o útok na svá ega. Najednou oni, ve svých pláštích ztvrdlých krví a jinými tělními tekutinami, byli považováni za nečisté a za zdroj nákazy.

Britský chirurg Lister vzal Pasteura vážně a zavedl antiseptika pro čištění ran a chirurgických nástrojů. (Ve středověku někteří lékaři měli za to, že zánět byl nedílnou součástí procesu hojení.) Lister nařídil personálu, aby nosil rukavice, myl si ruce a nástroje roztokem fenolu.

Virchow přispěl k poznání buněk a teorií, že buňky jsou základní stavební kameny těla a vznikají jen dělením, šel přímo proti teorii spontánního vzniku. Jeho koncept buněčné patologie přímo odporoval prastaré ale stále přežívající teorii čtyř základních tělesných šťáv. Patřil mezi jedny z těch lidí, jejichž přínos je fascinující, ale přesto byli v některých oblastech katastroficky mimo. Kritizoval Semmelweise a Kocha a jejich myšlenky dezinfekce, mytí rukou a antisepse. Nesouhlasil s evolucí, nazval Darwina ignorámem a nevěřil v teorii mikrobů jako původců nemocí obhajované Pasteurem a Kochem.

Očkování existovalo, pravda, i když jen proti neštovicím. Je spojené se jménem Edward Jenner, rokem 1796 a inspirované metodami inokuace praktikované v Číně už mnoho století, aniž by měl tušení o mechanismu imunizace. Pasteur v druhé polovině 19. stol. objevil očkování proti antraxu a vzteklině. V tom století se ještě objevily očkování proti tetanu a záškrtu, antibiotika kolem roku 1900.

Aby toho nebylo málo, až donedávna nebyly (kromě opia a několika bylin) známy žádné efektivní formy anestézie a řezalo se při plném vědomí. Možná jen se skleničkou na kuráž. Humphry Davy roku 1799 objevil anestetické vlastnosti rajského plynu. Roku 1842 začala anestézie éterem, roku 1847 pak chloroformem (James Young Simpson) a roku 1846 proběhla první bezbolestná operace pod celkovou anestézií.

Amalgamové plomby se dostaly do západního světa ve třicátých letech 19. století.

Medicína ale není jediná z moderních výstřelků, které bereme za samozřejmé, a které se objevily ±kolem poloviny 19. století. Joseph Gayetty je považován za vynálezce moderního komerčně dostupného toaletního papíru v USA, poprvé uvedeného na trh v roce 1857.

Takže tak. Tohle všechno posiluje moje přesvědčení, že civilizace, kterou bychom z dnešního pohledu začínali považovat za snesitelnou, se začala rodit právě kolem roku 1850 a dřív to nestálo za moc. Když se někdo zeptá, v jakém roce bych chtěl žít, rozhodně neřeknu nic příliš historického, umírat na triviální choroby a zároveň si u toho nemoct utřít zadek, není moje představa ideálního života.

+1: Odsud:

Jedním z nejúspěšnějších období, co se týče prodloužení délky života, je přelom 19. a 20. století. Klíčem k tomuto prvnímu zlomu byl zrod veřejného zdravotnictví. Experiment s všeobecnou zdravotní péčí si císař nejprve v 80. letech 19. století otestoval v koutě říše – na Moravě. Nedlouho nato se úmrtnost na infekční nemoci propadla na polovinu. […]