Zásadní životní pravdy 2

Chodí mezi námi a vypadají jako jedni z nás, ale nejsou. Od pohledu je nerozeznáte od běžných lidí, i když se k nim mají asi jako odlišný živočišný druh. Když jednoho z nich objevíte, vždy si hlídejte, kde se právě nachází, může vás zatáhnout do velice nudné konverzace z níž není úniku.

Řeč je o speciální krustě populace, jejíž členové mají tendenci pronášet vágní nepodložené Zásadní Životní Pravdy a zároveň jsou jediní, kdo prohlašují, o jak hluboké a zásadní myšlenky jde. Nikdo jiný jim neposkytne validaci & tak sami začnou vysvětlovat jak hluboké a zásadní pravdy právě rozlouskli.

Nejde o vaše běžné libertariány, u kterých víte naprosto přesně, co vám chtějí říct, jakmile otevřou ústa a ujistíte, že dobře znáte jejich poli-ekon přesvědčení. (Všechno je snadné, když máte velice jednoduchá pravidla, podle nichž násilně redukujete komplexitu světa a když jde do tuhého, začnete si pod fousy mumlat „volný trh, volný trh.“¹ ) Tohle je docela jiný materiál, jehož benigní protoplazmické formy můžete spatřit všude možně. Cliff Click, když ho posloucháte velice pozorně, má tendenci vychvalovat vlastní dílo jako něco výjimečného. V jeho případě to ani tak nevadí, protože on je (mimo jiné) autor JVM JITu a má na kontě počiny, které přímo nebo nepřímo použije sto milionů lidí každý den třikrát před snídaní.

Je to jen slabý odvar konečné fáze. Když se do ni někdo dostane, začne od boku střílet nevyžádaná Zásadní Životní Pravdy podivně pompézním jazykem, kde se často opakují vlastní zájmena. Nejčastější je forma matoucího tvrzení, které skoro zní jako něco inteligentního, po kterém následují komentáře detailně vysvětlující o jak důležitý poznatek jde a proč je tak hluboký a zásadní. Když to neudělá nikdo jiný, musí se pochválit sami.

Zamotat někomu hlavu a znít důležitě a erudovaně, není zas tak těžké. Stačí pronést něco záměrně vágního, neurčitého a matoucího nebo hojně používat odborné termíny a velká slova a pak to završit dalekosáhlými závěry pro celý svět a fungování společnosti. V hlavě posluchačů se může slovní salát najednou stát pronikavým vhledem. Když mu nerozumějí, musí to přece znamenat, že jde o intelektuální klenot, jehož rozkódování je vyhrazeno jen těm nejbystřejším, a ne fakt, že sdělení neobsahuje nic, čemu by se dalo porozumět a oni jen promarnili čas. Může v tom být předpoklad dobrých záměrů, kdy optimisticky čekáme, že ostatní jednají v dobré víře a když někdo od boku střílí moudra a odborný žargon, předpokládáme, že mu bude rozumět a ne že jde o šarlatána, který si vypůjčil hip slovník a snaží se prodat svojí demagogii, důležitost nebo knihu. (Říkal tady někdo Deepak Chopra? Ne? Asi vítr.)

Horší než idiot je už jen užitečný idiot nebo idiot, který uvěřil vlastní brilanci.

Jsem si plně vědomý ironie, že tenhle článek neguje sám sebe, protože jde o formu Zásadní Životní Pravdy prohlašující, jak funguje svět a jak fungují mozky druhých. Berte to jako sérii divokých spekulací, která staví na chování několika speciálních exemplářů, na něž jsem ve vodách internetu narazil + hlavní rozdíl je v tom, že netvrdím, že je to bůh ví jak geniální výplod, ale napůl zformovaná myšlenka, kterou musím sepsat, protože na k47čku něco píšu každý den.

1. Za tuto karikaturu libertariánů se omlouvám, ale někteří moji kamarádi jsou jedni z nich.