k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Silný jako šest žárovek nebo půlka koně

30. 8. 2019 — k47

Už nějakou dobu přemýšlím, jaký výkon dokážu podat na kole. Když říkám výkon, myslím tím fyzikální SI veličinu vyjádřenou ve wattech. Jde o užitečnou metriku, o tom žádná, problém je jen v tom, že nedisponuji žádnými specializovanými prostředky měření a dokonce ani těmi méně specializovanými, ale o tom za chvíli.

K měření výkonu cyklistického organismu se prodávají powermetry. Nejčastěji jde o speciální kliky se zabudovanými tenzometry – čím víc zaberu, tím víc se klika zdeformuje, tím víc se tenzometru změní elektrický odpor a z něj je možné vypočítat mechanické watty. Jenom, co jsem se díval, powermetry můžou stát přes 15 tisíc korun českých, což je přesně 15 tisíc přes můj rozpočet. Přes nákupní košík cesta nepovede.

Jde ale o obyčejnou fyziku. Výkon P měří, když konstantní rychlostí tlačím proti určité síle neboli P = F × v. Člen v udává rychlost na kole, síla F je pak kombinace všech odporů – aerodynamického, valivého, tření v ložiscích a gravitace.

Výkon, který vykonávám proti gravitaci se dá snadno zjistit: Stačí změřit jak rychle se pohybuji kolmo vzhůru a vynásobit to gravitační silou, kterou má na svědomí moje hmotnost. Nemusím jet přímo k nebi, počítá se vertikální složka rychlosti. Na rovině je nulová a čím větší stoupání, tím větší má podíl.

Abych tedy změnil vlastní výkon přes gravitaci, musím minimalizovat všechny ostatní síly. Jak na to? Stačí jet do pořádného kopce. Když je dost strmý, pojedu pomalu a tak, aspoň doufám, odpor vzduchu a mechanické odpory budou představovat jen minimální podíl celkového odporu.

Vybral jsem ten nejstrmější kopec široko daleko – 229 metrů hladkého asfaltu, který se podle map zvedne o 38 metrů (stoupání ±16.6%). Stačí ho vyjet jako bláznivý vítr, změřit čas & budu mít jasno.

Tady nastal další problém s instrumenty měření – ukázalo se, že nemám žádní funkční zařízení se stopkami. Funkční je v tomto případě klíčové slovo, měl jsem plejádu mrtvých zařízení. Nakonec jsem si uvědomil, že ghetto foťák u každého snímku uloží i čas pořízení a tak se stal oficiálními stopkami. Mám ho v kapse, dole cvaknu jednou, nahoře podruhé a rozdíl je ujetý čas. Ne zcela ideální, ale jak se říká: Adapt, adopt and improve. (Motto kulatého stolu.)

Výsledné statistiky: S kolem i večeří vážím 106 kilo, kopec má 38 metrů převýšení, nahoru jsem vyjel za 104 vteřin a tedy P = Fv = 106 * 9.8 * 38 / 104 = 380 [W].

Během necelých dvou minut stoupání jsem podával výkon 380 wattů, což odpovídá šesti klasickým žárovkám nebo polovině koňské síly. To není katastrofa. Chris Hoy, monstrum dráhové cyklistiky, dokáže na několik vteřin podat 2500W. Nebo se podívejte na tohohle Němce. Nenašel jsem jeho výkon, ale s nohama jako má on, to nebude málo.

Další otázka je, jak je to přesné. Nepochybuji, že není. Nadmořská výška v mapách nebývá uvedena příliš detailně, ignorování mnoha forem odporu také přesnosti nepřidá a dokonce i váha hází čísla, jak se jí zachce. Jediné, čemu věřím bez výjimky, je naměřený čas.

Vtip je v tom, že nemusí jít o precizní měření, ale může sloužit jako relativní měřítko. Pokud budu experiment opakovat za stejných podmínek, výsledkem bude důkaz, jestli má větší výkon nebo menší v porovnání s minulým testem.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz