Vosa a vosík

Podívejte, co mi tentokrát sedělo na parapetu. Vosa. A teď nebyla ani moc mrtvá, i když ji k tomu moc nechybělo. Štouchl jsem do ní a stěží se pohnula, žádné mávání křídel, žádné divoké vyhrožování biologickým bodcem, nic, jen vláčný pohyb asi jako když prstem strčíte do studené modelíny.

Podle toho, co jsem se díval, to není vosa jako taková, ale nějaký druh vosíka — mírného, neagresivního, společenského hmyzu. Proto taky nedostal podrážku. V Cele (dle wiki vosík žije ve starých rozpadlých budovách, což vysvětluje, proč zavítal zrovna sem) platí laxní pravidla chování ke hmyzu a pokud nejde o komára nebo nepřátelského pavouka s přístupem k jaderným zbraním, většinou putují z okna ven bez rozdrcení. Život je vždy lepší, když vám mozek někdo nevytlačil ústním otvorem ven.

Tenhle jedinec nejen přežil, ale i dostal najíst. Dostal marmeládu vyteklou z koblihy, abych viděl, jak vypadá, když jí. Nevím, co jsem si od toho sliboval. Vypadal přesně jako do exoskeletu zakovaný živočich, který nabírá síly pro rozhodující útok.

+1: Právě mi došlo, že jsem si pletl chitin a chinin. To první je stavebním materiálem hmyzích exoskeletů & to druhé dodává gin\tonicu tu báječnou hořkost & zároveň léčí malárii.