Počáteční úspěch
Mám takovou teorii. Svět je ovládán jedině náhodou. Kam se v životě dostanete, jaké lidi poznáte, co budete dělat, záleží na hodu pomyslných kostek a ničem jiném. Jedno bezmyšlenkovité rozhodnutí skončí kaskádou souvislostí a neplánovaných následků hluboko po proudu času, nejen pro vás, ale i pro ostatní. To ale není ona teorie.
Ta spočívá v tom, že nikdo nemá na nic talent, mnohem větší vliv má náhodný počáteční úspěch. Představte si, že zkusíte žonglování. Nejde vám to, prohlásíte se za nemotorného, bez talentu a na aktivitu zanevřete. Naproti tomu, kdy a počátku zaznamenáte stopové množství úspěchu, může právě to dodat nutný počáteční impulz. Obě eventuality jsou náhodné, žádný talent, jen šance. A teď si představte, že je to tak se vším, o každém aspektu života se rozhodly neviditelné kostky v několika okamžicích, kdy jste vedeni autopilotem nevědomí.
Já měl teď jisté počáteční úspěchy s pájením LED světel + DIY modifikací makro objektivu, proto se cítím, že bych to mohl dělat víc. To pak vedlo k několika dobrým fotkám a teď pobíhám kolem Cely a hledám malé objekty, které by vypadaly lépe masivně zvětšené. A všechno začalo náhodou.
Nejde tak o teorii jako spíš o divokou a zbytečnou spekulaci, která není ničím podložená a nemá žádný, pozitivní nebo negativní, dopad na svět. Jde o zcela zbytečnou myšlenku, která mi zabrala kus omezené mentální kapacity a sežrala několik chvil času, který nás dělí od věčného náručí hrobu. Počáteční úspěch s touto teorií je velice malý, proto ji opouštím i když tím ji zároveň potvrzuji. Hmm.