k47.cz
mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

O čem sní děti?

— k47

Občas, když vidím malého hocha, jehož tělo se stalo pozemskou schránkou krutého boha Baala, mě přepadne ten bizarní pocit absolutní podivnosti – maličký organismus, který před ne tak dlouhou dobou neexistoval, tu najednou pochoduje a prozkoumává zákruty jednosměrky života. Jeden z posledních těchto okamžiků vedl k fascinující představě o tom, jak asi vnímá okamžik, když se probudí ze snů. Představte si, že se mu zdá o tom, co zatím poznal a co se mu líbí – matka, otec, hračky, jeden starý muž bez mrkání zírající přes plot mumlající něco o krutých bozích a tak podobně. Pak se probudí a najednou všechno, co působilo tak skutečné, zmizí. To musí být zvláštní pocit. Jak vnímá sny jako takové? Rozumí, že jde barvité a živé, ale o dočasné přeludy?

Proto jsem o tom začal něco číst (převážně na webech pochybné věrohodnosti) & jako obvykle jsem zašel příliš hluboko.

Je to trochu komplikované. Předně ani nevíme jestli malé děti vůbec sní. Není úplně jednoduché se jich zeptat, když umí jen tak tak vyslovit jediné slovo „stafilokok“ a nevědí, co znamená. Stejně tak není úplně praktické miniaturního člověka připojit na nejrůznější strašidelné přístroje v cizím prostředí & čekat, že usne.

Nevíme. Na jednu stranu děti dosahují REM spánku, ve kterém se odehrávají ty nejdivočejší scény na prknech divadla mozek, takže není nepředstavitelné, že sní o tom, co zatím poznaly a prožily, tím způsobem jak světu prozatím porozuměly. To je další bizarní představa – jak čerstvý mozek vnímá svět. Je to zjednodušená verze našeho vnímání a porozumění, která funguje víc na základě pudů zatím neschopných být zformované do slov a myšlenkového procesu, nebo je nějakým způsobem diametrálně odlišná a pro nás nepředstavitelná?

Kdyby tu tak byl jenom nějak(ý|á) exper(t|tka) na vývojovou psychologii…

Je možné, že začnou snít obvyklé vizuální živé obrazy až později, v 4-5 letech, kdy získají více zkušeností a rozvinou schopnost představivosti, aby tyto zážitky uspořádali vizuálně a prostorově. Nicméně noční můry jsou nepravděpodobné.

Někteří vědci dokonce navrhují, že nenarozené plody můžou snít ještě v těle matky o zvucích a vjemech, protože to je představuje souhrn jejich zážitků v tom věku, ale do toho nebudu zabíhat, protože to je něco tak bizarního, až se to vzpírá rozumu.

Ať už sní o čemkoli, rozhodně to bude lepší než moje sny, protože ty (i přes snahy zlepšení) stojí za hovno. Zas se mi začal vracet ten starý sen, kdy jsme s ██████████ zabili člověka a i když se nám nějakým způsobem podařilo proklouznout spravedlnosti, vyšetřování bylo znovu otevřeno a začíná se kolem nás stahovat smyčka. Nejhorší je ten pocit viny a kardinálního prohřešku, které se nemůžu nikdy zbavit. To se mi zdá už několik let, nově jen přibyli tři lidé, kteří o vraždě vědí a terorizují nás. Vím, že proti nim nic nezmůžu a jsem zcela bezbranný, oni mají všechny trumfy v rukávu.

Jednou jsem se probudil, podíval se na hodiny, bylo příliš brzy a pokračoval jsem ve spánku. Probudil jsem se o dvanáct minut později a mezitím se mi mozkovnou prohnal ten výše zmíněný sen. Jak říkám, je to hrůza.


+1: Na wikipedii existuje článek List of dreams, který uvádí některé objevy učiněné ve snech.

píše k47, ascii@k47.cz