k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Až si Silicon Valley přijde pro naše kola

18. 3. 2019 — k47

Chcete založit disruptivní startup a dostat pár mega krvavých VC peněz? Vezměte něco, co v sobě nemá internet a perfektně funguje, přidejte do toho internet a DRM nebo reklamy, a máte produkt. Takhle vznikají kávovary, které odmítnou použít neznačkové kapsle nebo zbytečné odšťavňovače, které dostaly do vínku financování 120 milionů dolarů. To v současných penězích odpovídá 2.7 miliardám korun pro stroj, který z plastového pytle vymáčkne ovocnou šťávu. Bizarní. Absurdní. Projekt (který se právem stal terčem posměchu) měl tuto cenovku jen proto, že obsahoval DRM. Klient si nekoupí jen stroj za 699 dolarů, ale také závislost na výrobci, protože jen on dodává pětidolarové pytle s rozemletým ovocem, které jsou ocejchované správným čárovým kódem a je tak možné z něj extrahovat hodnotu průběžně.

Má to svojí zvrácenou logiku. Současná cenu produktu je snížená o hodnotu, kterou z klienta můžeme podvratně vytáhnout později.

Chytré televize jsou levnější než ty hloupé, protože sledují své vlastníky, prodávají tato data třetím stranám a servírují cílené reklamy. Říká se, že dneska za produkty platíme svým soukromím a to není pravda, pořád platíme penězi, jen později a nepřímo přes reklamy, které v nás vyvolají touhy po věcech, které nepotřebujeme a jinak bychom si je nekoupili. Osobní data a soukromí jsou jen proxy. Má to ještě jednu vlastnost – nikdy nevíme kolik nás nakonec daný produkt vlastně stál. Nakonec se můžeme vzdát soukromí výměnou za služby, které nás nepřímo stojí mnohem víc, než kdybychom zaplatili předem. Cena je jen skrytá.

Nainstalujte si adblock, nenechte se manipulovat.

Jestli trh „zafunguje“, levnější chytré televize z trhu vytlačí ty hloupé a koncový zákazník nebude mít na výběr. Nehledě na to, co libertariíni a pravicově střižení jedinci říkají, volit peněženkou nestačí ke světě, jaký chceme. Moje volba změní jen málo, protože záleží, co volí milion dalších lidí. To, že jejich idea světa je nechutně atomizovaná společnost, kde neexistuje kolektivní akce a moment hybnosti má jen kapitál, přejdu, protože je to všem jasné.

(Pamatujete jak Peter Thiel zničil Gawker, protože se mu zachtělo a měl na to? Mluvím o tomhle.)

Teď se konečně vracím k titulku a co má tohle všechno společného s cyklistikou.

Na kole se mi líbí jedna věc a to, jak je bezproblémové. Když je kolo v dobrém stavu, tak jezdí. Nemusím řešit aktualizace, nabití baterie nebo upgrady na nový model. Stačí jednou za čas omlátit bláto a vyčistit řetěz a bude to dobré. Nebo nedělat nic, jen řetěz občas skropit konkorem. Takhle jsem jezdil asi deset let a jaké to bylo. (To může znít jako očividná lež, vzhledem k tomu co všechno jsme tu napsal, že jsem na svém kole dělal, ale moje kolo bylo ve velice špatném stavu, učil jsem se to a pak mě to taky baví).

Existují například elektronické přehazovačky, některé dokonce bezdrátové s napojením na mobilní aplikaci, ale to je další věc, kterou je potřeba nabít. Ve filmu Icarus je jeden moment, kdy dopujícímu protagonistovi došla baterka v přehazovačce a pak v závodě sto kilometrů trpěl. Jediné, co musím udržovat na mém kole nabité, jsou světla. Ty vydrží víc jak 150 hodin a nejsou vitální pro jízdu.

V poslední době na popularitě získávají elektro kola. Uber, ten ideál etického chování, je nasazuje pro pronajmutí. Objevují se také „smart“ kola. Jeden model s internetovou konektivitou a z nějakého důvodu alexou od amazonu, což je asi poslední věc, kterou bych v kole chtěl.

Postup je stejný: Vezměte něco, co v sobě nemá internet a perfektně funguje, přidejte do toho internet a DRM nebo reklamy a máte disruptivní produkt par excellence.

Silicon Valley si přijde i pro naše kola. O tom nepochybuji.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz