Open source nám možná nebude k ničemu v P2P budoucnosti

Velká část open source softwaru byla vyvinuta pro specifické použití budování klient-server webů a aplikací. Společným znakem takových je, že klient v prohlížeči může komunikovat jen s jedním serverem a uživatelům tento server nepatří.

Ale kdybychom chtěli jinou budoucnost, ve které nebudou figurovat gigantičtí prostředníci, tento open source software a nástroje nemusí být příliš užitečné. Můžeme si zvolit z velkého množství databází, front-end a back-end frameworků, ale jaký je výběr v nástrojích pro peer to peer síťování, kde žádný server neexistuje?

Open source je obrazem těch, kdo ho vyvíjejí – jak se říká scratch your own itch – a tito profitují z toho, že jim patří server. Pokusy oprostit se od internetu megakorporací-prostředníků, jako je fediverse, také kopírují staré pořádky ať už uspořádáním klient-server nebo rozhraním ve stylu nekonečně skrojující timelime, která je speciálně optimalizovaná pro návykovost ne nutně pro přínos koncovým uživatelům.

To ale není jediná možná budoucnost. Nesmíme dovolit, aby nás současný status quo obral o fantazii nutnou k představení jiné cesty vpřed.

Existuje mnoho protokolů, které se radikálně odlišují – jsou P2P, bez serverů, existují všude a nikde zároveň, nebo aspoň fungují na principu federované sítě, jako stařičký e-mail, kdy spolu můžou komunikovat různé servery provozované různými stranami.

Teď čtu článek o historii webu Medium. Hodnota Media není v tom, že by vyvinuli lepší způsob jak umístit písmena na obrazovku, ale spočívá v publiku (fakt, že získali 132 milionů dolarů VC investic jistě pomáhá). Ale zase – jde o jeden web, kde Mediu patří server (Medium was never exactly ours to begin with). V principu nejde o nic převratného, blogy existují dlouho a máme způsoby, jak být informován o novinkách a interagovat s jeho autory. Medium vytvořilo jen centralizovanou „platformu“, v uvnitř níž se čtenáři pohybují.

Přemýšlel jsem, jak by mohlo vypadat něco podobného pro otevřený web – tavící kotlík kde by publikum mohlo objevovat nové blogy – a myšlenky mi okamžitě zaletěly ke klasickému klient-server webu. Bylo by to pohodlné, uživatelé nemusejí instalovat další software, ale na druhou stranu to ukazuje, co současná infrastruktura preferuje.

Je třeba ještě hodně udělat.

(Web nikdy nebyl distribuovaný, byl možná decentralizovaný – měl jen mnoho maličkých (a několika gigantických) center.)