Protesty pokračují

Nikdy jsem nezažil Václavák napěchovaný lidmi od koně až po Můstek, ale jak se říká, všechno je jednou poprvé. Tak aspoň něco dobrého vzešlo od (zatím jen údajného) kariérního zločince na židli premiéra.

Stejně jako na předchozích demonstrací svolaných Milionem Chvilek jsem byl i tam. Stejně nemám nic lepšího na práci, poslední rok nebo tak nějak je můj život jen dobře zdokumentovaným čekáním na smrt, tak proč ne, udělám u toho aspoň pár špatných fotek & zabiju jeden večer.

Stalo se to „už před pár týdny“ a popravdě, nechtěl jsem tady zanechávat další záznam o dalším protestu, který bude k nerozeznání od hromady jiných, ale co, musím nějak nakrmit stroj & taky to poslouží jako preambule pro zítřejší mega-demonstraci na Letné.

Jinak médii a soc-médii kolovalo číslo 120000. Tolik účastníků se mělo na Václaváku tlačit protestujících. Tohle číslo je nadsazené. Stačí se podívat na Wikipedii, kde se píše, že Vaclavax má rozměry 750x60m, což odpovídá ploše 45k m² – 2.666666 člověka na čtverci metr krát metr – a to tam definitivně nebylo. Pod koněm byla tlačenice, ale od poloviny k můstku postupně řídla. Reálně tam mohlo stát tak 80000 lidí, o 33% měně, ale pořád strašně moc. Pas náměstí zcela ucpaný, bez možnosti průchodu. Posílali lidi zpátky, aby to obešli okolo. Mraky demonstrantů kam se podíváš.

A to všechno kvůli jednomu muži a jedné ženě.