k47.cz
mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Hypnagogie

2. 9. 2019 — k47

Většina snů, které si pamatuji, není nijak nepříjemná. Většinou nejde o pravé noční můry, které by mě s tlukoucím srdcem a zmáčeného potem vytrhly ze spánku a za kterými zůstávají ozvěny děs i v bdělosti, ale převážně o nepříjemné a úzkostlivé vize, z nich se chci probudit. V lepším případě jsou jen divné, v tom horším zcela zdrcující.

Jedno téma se mi v nevědomí vrací celé roky. Začal jsem si ale všímat, že má jistý progres, jako kdyby se pomalu sunulo k vyřešení, kdy mi tento znepokojivý artefakt definitivně zmizí z podvědomí. V první várce repetitivních snů jsem se objevil v určité situaci (detaily zůstanou utajeny, jak dobře víte na k47čce letí pokročilá vágnost). Postupně je vystřídaly nové verze, kdy je mi jasné, že se v té situaci nacházím již dlouho, nemůžu udělat nic, abych ji změnil, a jen neaktivně čekám na katastrofu. V posledních měsících se posunuly do nové fáze, kdy probíhá konflikt a dostává se mi trestu.

Má to určitou logickou hybnost a doufám, že postupně se snová aktivita dostane do bodu, kdy se nevědomí s problémem definitivně vypořádá a už se mi ty zatracené sny nebudou vracet.

Vím, předchozí odstavce nejsou nikomu k ničemu, ale přesto – zajímavé.


+1: Narazil jsem na pojem hypnagogie, který označuje spontánní smyslové vjemy přicházející v době mezi bdělostí a spánkem a které dobře znám. Těsně před usnutím začnu slyšet hlasy – tiché věty, nekompletní, útržkovité, pronášené známými hlasy. Nejde o nijak vlezlý nebo rušivý vliv, právě naopak, když se mi sluchovými nervy začnou linout hlasy, znamená to, že se už už blíží sladký spánek.

Teď navíc vím, že to není symptom psychózy nebo nějakého poškození mozku a to je jednoznačné plus.

+2: Další objevený pojem je pak eigengrau – jméno pro barvu, kterou vidíme, když kolem není žádný zdroj světla. Není černá, překvapivě, jde o nepatrně světlejší šeď. Ve své podstatě je to následek vizuálního šumu optického aparátu oka. V něm se dějí chemické procesy projevující se stejně jako dopad fotonů. Noční obloha je tmavší než eigengrau, protože vnímáme kontrast mezi hvězdami a černotou kosmu.

Až vyhasnou všechny hvězdy, potenciální kosmonaut, hledící do mrtvého vesmíru neuvidí černotu, ale eigengrau.

+3: Interobject

píše k47, ascii@k47.cz