Černobyl, jaderná energie a uhlí

Dívám se teď na seriál Černobyl o jediné události, kterou máme s tímto místem spojenou – jadernou katastrofou, která se tam stala roku 86. Není to špatné pokoukání, napínavé & s přivřenýma očima i částečně informativní (často zbytečně přehrávají pro dramatický efekt). Dokonce i Dana Drábová, která se nás všechny snaží udržet jaderně bezpečné, se o něm vyjadřovala pozitivně. Jde o jeden z těch seriálů, kdy se během sledování neustále přepínám mezi videem a wikipedií. Něco se stane & hned chci zjistit, zdali je to pravda a/nebo do jaké míry. Potřebuji znát víc informací, než poskytuje omezený záběr kamery a selektivní scénář.

V návaznosti na seriál jsem se chtěl pak dozvědět pravdu o tom, jak nebezpečná může být jaderná pohroma ve skutečnosti, protože seriál očividně přehání možné následky (neobyvatelná Evropa po výbuchu ostatních reaktorů). Znát reálné důsledky je důležité, protože populární seriál, film nebo jiný kulturní artefakt může nepěkně zdeformovat veřejné mínění a vnímání rizika (což se už děje). Seriál Černobyl může nadsazovat pro dramatické účely, ale jím vykreslená polo-realita se zažere do mozkové kůry diváků a stane se tou jedinou skutečností, která ovlivní jejich názor na nukleární energii.

Od počátku jaderného věku světem otřásly jen dvě katastrofické události ohodnocené nejvyšším sedmým stupněm INES škály (Černobyl a Fukušima) a jedna o stupeň nižší (Majak). Tedy jednou za třicet let dostaneme příklad toho, co následuje po jaderné kontaminaci okolního prostředí, ale nevypadá, že by šlo o zas tak velkou katastrofu. Radioaktivita představuje nebezpeční, ale většinou ji lidé nerozumí a považují ji za obrovské zrůdné nebezpeční, které má binární charakter – na jedné straně je naprosto žádná radiace a na druhé je jakékoli, byť jen mikroskopické, množství dokonalým zabijákem. Seriál Černobyl je vinný, protože radioaktivitu takto často vykresloval.

Potopil jsem se do literatury (čti wikipedie) a není úplně jednoduché přesně odpovědět, kolik životů si vyžádal Černobyl. Mohl bych selektivně vybrat pár čísel, prohlásit, že radiace za nic nemůže (nebo může za všechno, viz radioaktivní divočáci v Německu) a být hotový, ale to by byl ošklivý manévr.

Přímé oběti jsou jasné: 31. Pár lidí zabil výbuch páry, několik zemřelo na akutní nemoc z ozáření, několik přímo exponovaných zemřelo do pěti let na rakovinu – to víme. V případě těch nepřímých, které zahubí zhoubný nádor o pár dekád později, to není zcela jasné. OSN odhaduje, že v Ukrajině, Bělorusku a Rusku, kde bylo pět milionů lidí zasaženo spadem, 4000 z nich může eventuálně zemřít na rakovinu, která je spojená s jadernou havárií. Eventuálně. Celkově se mortalita rakovin zvedne o méně než jedno procento, ale sami přiznávají, že jde o velice spekulativní analýzu, protože nemají k dispozici dost dat a nárůst úmrtí na následky ozáření je statisticky nedetekovatelný. Nevypadá to, že by Ukrajinci posledních 33 let ve velkém vymírali s těly prožranými nádory. Ročně rakovina zabije 9 milionů lidí a v této statistice se Černobyl ztratí.

(Jiní naproti tomu tvrdí, že výsledkem můžou být miliony obětí rakoviny, další jsou úplně mimo.)

Všeobecně to vypadá, že škody jsou menší, než si lidé obecně myslí. Nedošlo k nárůstu deformit novorozenců, ale strach přesně z tohoto celosvětové vedla ke 150000 (podle jiných odhadů až milionu) interrupcím.

Poslední velký jaderný poplach ve Fukušimě změnil názor Japonska na jadernou energetiku. Téměř přes noc došlo k zavření všech reaktorů a najednou třicet procent energie, kterou ostrovní země získávala z uranu, musela být nahrazena fosilními palivy. K nahození pěti elektráren (9 reaktorů z 42) došlo až v roce 2019 ve snaze snížit emise CO₂ v souladu s pařížskou dohodou.

Podle odhadů, by Japonsko v roce 2011 přišlo o více člověko-let, kdyby jadernou energii nahradilo uhlím nebo plynem, i po započtení Fukušimy. Uhlí je zabiják, kterého jsme si zvykli tolerovat, protože zabíjí bez fanfár. Jeho smrtelnost je o 3 řády větší než jaderné energie i když do ní započítáme nejhorší odhady Černobylu a Fukušimy. Jeden člověk musí ročně zemřít, aby 7000 domácností mělo energii.

Takže když nepřímé následky není snadné přesně vyčíslit, šel jsem na to z druhé strany a pokusil se vyčíslit přímé následky uhlí. Prošel jsem na wikipedii seznam důlních neštěstí v jednadvacátém století a tak vznikla tato (nekompletní) tabulka úmrtí v uhelných dolech.

Celkem obsahuje 2062 přímých obětí (nezahrnuje úmrtí způsobené znečištěním ovzduší) a to ani zdaleka nejde o kompletní výčet. V seznamu na wikipedii chybí například dvě česká důlní neštěstí. Největší množství se jich stalo v Číně, ale hodně také v Rusku, Turecku, Ukrajině a spojených státech.

Výsledek: Přes dva tisíc lidí zemřelo při dolování černé hmoty za poslední ~dvě dekády.

Prošel jsem také seznam důlních neštěstí v Čechách a Československu. Aby to bylo fér srovnání s dvěma mrtvými v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice v roce 1977, začal jsem počítat od roku 1957, kdy se rozběhla první jaderná elektrárna zcela věnovaná mírové výrobě energie.

Celkem 165 obětí v naší malé zemičce, kde třetina elektrické energie pochází z Temelína a Dukovan. Přímé oběti jsou veliké, ale jsou zcela zastíněné těmi, kteří zemřou v důsledku znečištění ovzduší.

V porovnání s těmito čísly jaderná energie nevypadá nijak dramaticky,

Zakončím to takhle:

Kdyby chtěli vedle Cely vystavět novou jadernou elektrárnu, nebránil bych se a rozhodně bych se nebál. S několika reaktory za plotem, bych byl ve větším bezpečí než v zemi, která se dusí uhlím.

+1: Tohle

+2: Fabriky, které na obou stranách železné opony produkovaly jaderný materiál v počátcích studené války, jsou teď tragicky kontaminované. V těch dobách se na bezpečnost tak nehledělo.

+3: Černobyl vyšel už před nějakou dobou, stejně tak jsem tento článek plánoval zveřejnit před několika týdny. Měl jsem ho skoro dopsaný, zbývalo jen provést poslední kolo oprav a bylo by hotovo. To jsem ale odkládal tak daleko, až článek ztratil svou urgenci a kulturní relevanci. No nic.