Boty

Je to zvláštní pocit mít asi po jedné dekádě nové boty a najednou nosit něco, co není stovkami kilometrů chůze dokonale vytvarované pro vlastní chodidla.

Minulé boty už definitivně přestaly sloužit ve své roli pokrývek nohou. Aby bylo možné je označovat slovem obuv, musí aspoň částečně pokrývat chodidla a to vzhledem k jejich obzvláště narušené struktuře již nebylo možné tvrdit ani s vydatnou pomocí duct tape pásky. Nosil jsem víc děr než obuvi.

Na druhou stranu vůbec není zvláštní mít boty pevně přibité k pedálům kola. Aby změn nebylo mílo, obstaral jsem ještě jeden pár bot, těch speciálních na kolo a s nimi odpovídající SPD pedály. To je docela jiné kafe – být pevně spojen s dopravním prostředkem v jeden celek – připadá mi to správné, jak to mělo být od samého začátku.

Transakce číslo dvě měla jeden hlavní důvod: Měl jsem normální placaté pedály a po pár desítkách kilometrů na kole mě často bolely kvadricepsy na nohách, ty, které v pedálech zabírají směrem domů. Proto má smysl mít boty s kufry, se kterými můžu zabírat i nahoru. Nevím jestli to funguje, jak bylo zamýšleno. Rozhodně cítím, že zabírají svaly pro které jsem posledních patnáct let neměl valného využití, ale nevím jestli šetřím jednu skupinu svalů a kompenzuji to druhou, nebo dolů zabírám stejně jako dřív, jen do toho přibude něco z kvadricepsů. Nejsem si jistý, ale jedno je jasné: Jezdí se v nich velice dobře.